Běží liška k Táboru

nese pytel zázvoru.

Ukradla ho vlkovi

schován ho měl

v podkroví.

Běží hory-doly

míjí krávy -voly

v útěku se ohlíží

krásy cest neprohlíží

naproti ní traktor

zelený jak mech

toť kvalitní zetor

ukončil jí běh.

Dostala se pod kolo

přímo jemu napříč

už nedostaví svůj dům

objednaný na klíč.

Střeva vytlačilo kolo

lišce před ní na pole

ona ještě žije

i když zadní běhy

visí jí na kole.

Světlo vidí liška

...a již bolest není....

(ještě na ní

spadla šiška)

už jen

...nekonečné snění....

Voní z pole zázvor

jak smutný je ten okres Tábor.

Z toho plyne ponaučení:

Nekraď

a když, tak měj otevřený oči

Neběhej

ničíš si svůj organismus

Všechno keš

aby po tobě nezbyly dluhy