Nevidomé sochy

Žula lemuje spáry chodníku,
mravenec zmítá se na dně,
pár okamžiků ve výšce na triku,
pak ten střemhlavý let...

každopádně,

mění pohled na obzor,
kámen a kámen,
nic jiného kol není,
nepomůže zaťatý vzdor

ve světě,

            tištěných cenin
                       a mamutích soch
                                co zrakem sfingy hledí

a vědoucí

           ti všichni jsou tak bledí...