mordování snů
mi vůbec nechutná
dobře,tak dokolečka
točí se disky
kde je začátek
přišitej ke konci
..
nespisovný podvědomí
připomíná
azurový podvečery,
opilost smyslů
zvrací mi zpět
výjevy z minula..
tolik vteřin
couvá do zpátky
nic se nemění
proletím a zmizím
filtrační papír
tvých potřeb
..
už akorát do ždímačky..
..
kiwi
hranatí brady
všem těm co všude
a vždy
jsou pouze nepřítomní..
promiň za jednoduchý spojky..
to se jen zdálo,
že nedosáhneš na dno
zakopaná sůl
až k prameni
..
nepláče trhání jeřabin
který se rovná klování do masa
..sadisticky…
občasný naturalismy
jsou nevyhnutelný..
A hlavně…zatavený hlavně…končící „ypsilon..“
koleje napříč
všemu chápání
zašmodrchaně..ale až daleko..
veškerým výčitkám..
matně jsou mi fuk
po nalezení lesku
očí fanatika
fascinace stávají se..nebo jen jsou-pasé..
prší…květy
víc nahý,možná
každým paprskem
sousoší tkaný fialovou
lebka se vždycky směje..
nikdy mě neděsila..
jen živí děsí..

nejsou zlověstný
učí mě dýchat..
okolnímu strůjci
stačí předčítat z rysů..
půdorysy stínů
řvou do lamp
že úplňků nebylo tolik..
a stejně se mi nechce je počítat..
nech mě..dočíst..
předsevzetí
strašně namyšleně
dávám ruce šeříkům
i když vím,že doteky
nesnáší
výhradně svýmu potěšení
a obrazům,který ti,
kterých je třeba se bát-nechápou..