Smích nemocných stromů
ozývá se v údolí žalu.
Ptáci zvedají křídla k obloze,
aby se dotkli černých hvězd.
Tlukot plynoucího času
zavírá stále další dveře.
Prázdnota srdce snoubí se
s nedostatecností rozumu.
Bodavé pocity lásky
provokují k cirhoze jater.
I dobře míněná slabost
je důvodem k odmítnutí citu.
Čichové vjemy opíjejí vědomí
které je degradováno do role diváka.
Hlemýždí závodníci spěchající za úplňku
sledují šaty padající z nahého těla.
Ve vzdálenosti vlnové délky mého srdce
je jedinečné stvoření...
Sedící, čtoucí...