a tak
kotě moje
jako v šansónech
procházela veškeré ty věci
které připomínaj tebe
a mě
až na dně té krabice byly naše básně
a všechno
oblíbený písně
oblíbený jídla
oblíbený filmy
barvy
a jiný vrtochy
ta kotě moje
plakala
zavřela krabici
plakala
dala mi pár facek
plakala
šla pryč naší ulicí
plakala

nechala tu svou hudbu
když chodím nametenej z hospody
a že teď chodím často
jak nemám s kým chodit
pouštím si tu hudbu
do uší
jak ely mekbílová
a řvu
jak ely mekbílová
když jde domů tou debilní ulicí
a třeba sněží
a do toho hraje ta blonďatá kráva
s velkejma zubama
jak ely mekbílová
kráva jedna zasraná