Kdo co,

Koho z dálky vidí

S kým pramen věčnosti sdílí

Na koho se v prosbě obracet

Perlu skáplou vůní

Lehce se za ním otáčet

Jen neuvidí, jakou cestu a s kým jí sdílí

Vnímání není ledajaký obláček

Tak prostě buďme živy

Živme naše vědomí

Zorejme pole ladná v půdu živnou

Stopa je zůstatkem v ní

…

Kdo jsme z duše my

Bděle nestálí a konzervativní

Z duše zachmuřelí

Na čele orošení

Konečným bádáním v pravdě svého bytí

Hledajíc svůj nastav pij

Co je tím jednoduše živočišným

Co rozhazuje chápání

Nahlížejíc na osobu sběrem dat

Sběrem do úst a na zem ven

Tak znovu a znovu pátrají

Potravou pro přežívání

…

Člověk mlád svým úsudkům

Teprve s vráskou se mění

Možná i když dostává kapku něhy

Poznává na čem to vše stojí

Ale to už bývá vrchol, tedy konec

Do smrti zbývá pár chvil

S většinou v životě smířeni

Čeká duši zmizení