|
jen si hraj ty
hnusnej stíne
večer piju ranní čaj
opíjím se mešním vínem
do nebe mě nevolaj
žíly visej
v cárech z nebe
nemíním tu přežívat
jestli mě anebo tebe
do pekla teď zavolaj
křeč se plazí
po podlaze
jsou tu zase
– hladový oči!!
nejen smrt se
snaží utýct
celej svět mě
akorát mučí!!
klouby bolej
až na půdu
jehla v hrnku zahálí
absťák ze mě dělá zrůdu
nikdy už si nepomůžu
stíny choděj
ve dvojstupech
jsou to moji poradci
řikaj: Dělej, uvař, šlehej
a já je vždy poslechnu
a pak to příde:
křeč se plazí
po podlaze
ode mě pryč
– nikdy se nevrátí!!
je mi teplo
žádná bolest
tma je pryč a
nikdy se nevrátí!!
bludy se mnou
žijou v bytě
ale mě to nevadí
noční můry denní můry
jsou to pořád stejný zla
každý ráno
žíly tuhnou
cejtim jenom mrtvej chlad
myšlenky, ty dycky uhnou
zabije je krve hlad
a tak pustím
jedy dovnitř
sou tu přece vítaný
stará láska nerezaví
to jen jehla má ty sklony
křeč se plazí
po podlaze
jsou tu zase
– hladový oči!!
nejen smrt se
snaží utýct
celej svět mě
akorát mučí!!
strašná touha
zabít tělo
úzkost pálí
– vy ste mě vyhnali!!
jediný přátelé
děravý žíly
dejte mi úlevu
– alespoň na chvíli!!
na chvíli pryč
utýct všem bestiím
utýct svý potřebě
dostat se pryč
na chvíli do nebe
|
