Hlavu nakloním na levou stranu a spatřím tvou tvář z toho lepšího úhlu.

Vidím hnědé oči,krátké hnědé vlasy,kterými tak ráda se brouzdám.

V tvých očích hledám porozumění, hledám ho pokaždé, když ti pohlédnu do očí. Našla jsem ho téměř vždy, jen jednou jsem tam spatřila bolest a bezmoc,možná tam bylo krapet vzteku--kurva kde bylo to porozumění??

Tehdy jsem ho potřebovala víc než kdykoliv jindy.

 Miluju tě..Víš to...Víš to už dlouho..!!

Ta doba je moc krátká!Krátká na vzájemné poznání.Ty neznáš mě a já neznám tebe.

Proč je to všecko tak složitý? Chci jeden den bez starostí, bez vzteku, smutku, zlosti a bez pláče..Chci být šťastná!

Nech mě jít!!

                                         Chci být volná.

                                                                                        Prosím.....