Stočená do klubka,

ukrytá před světem.

Někdy se stávat

divokým zvířetem.

Jako černá kočka

Na vodovodním potrubí,

malé kotě,

co v zasněžených lesích

po nocích,

se choulí.

Živit se,

jednou za měsíc,

mršinou,

ve smečkách,

třeba i s vlky,

hodovat v kruhu

nad zdechlinou.

Lízat si,

při tichém kňučení,

krvavé rány,

stvořené člověkem.

A zase se těšit,

že jednou za měsíc,

stanu se zvířetem…