Nadpříčetného v zlaté tiáře

nejbělejší kůň

táhne planinou nášlapných vin.

*

K domu nám přivezli

kus říčního dna.

Z jeho oblázků dítě v trávě staví

obětní kruh.

*

Skřípavá,

jako když bělost zkropí slza

na niž jsem bodláčně šlápl.

Když k tobě vzhlíží mořská slunce,

garnáti ze rzí harpun

– pod zraky ostrovanů,

kteří tě běloorle vidí alespoň ob div –

odmyslí krev oranžových velryb dětí.

*

Krůčky na antuce.

Rostlinní psi topí žlutým uhlím.

*

Podrost, snivý;

povlává růžová stužka.

Paprsky ryb mezi

ze země různě vysoko

trčícími žebříky.

*

Červený pláč Amorova dětství.

V plamenech procitají přesličky.

*

Písečná tkanina

Dvouvteřinový koncil

*

Kraul je modř pomeranče,

motýlek žluť modři.

Prsa a znak jsou bílé zabučení

            krávy, kterou

            paseš oblečená v písku.

*

Křídová piána nedobrovolné emigrace.

S tvým jménech na svých rtech

vidím z koberce stoupat rybu.

*

Z čerstvých knih vyskakují prasátka.

Staré, labutě.

Z nafilmovaných smetišť stoupá myšlenka,

modrá jako kachní láska:

vymýšlet potomky lachtanů.

*

Leckdy je vor to,

co se v našem okolí

            nejvíce podobá olivám.

Vždyť mraky vybubnovávají

            svahy svých písní o tobě

            na termitištích.

Hlasitost vousů.

*

Jen sekerou broušenou o ztuhlou slzu

lze podetnout sloup

tyčící se kvůli bláznovství nohou.

Ale lvi pro kopytníky tvých očí

se ještě nenarodili.

*

Skoky nutrií nelze přecenit;

ale hlavou se honí

bolestí se svíjející racci:

jejich křik je tomografie střechy.

*

Na laně upleteném z úst,

pod novotvary

            které mapučí

            na schodištích

            vypadlých ze zřítelnic,

cesty nahoru na zrnkách prachu

            šálených odrazem slunce,

bez hodinek vévody z tubery,

sny o botách ostrakizují barvy vlasů.

Jeho konec držíš pobřežím svých očí.

Láme se pavoučí hlas,

láme se hlas olivových hadů.

Přežijeme?

*

Tón zadělává těsto na dřevo.

Obloha je jako zelený kůň dum-dum.

Čtyři hadi mi propálili stehno.

*

Loď se studnou v podpalubí,

stěžeň jako

            oči na vysokých podpatcích,

okvětní splátky na lásku

která měla zůstat na hřebeni hor.

*

Díky pile tažené ze tří stran

smeká se z utopence.

„Jsi z téže látky

co strážci pramenů.“

Kořeny svázané stuhou.

*