tři_černí_mravenci (Občasný)

no...nějak nevíme...

holger (Občasný)

 Hele, díuče punčochatý, mám z toho pocit, že se málo děje. Trochu něco pobolívá, trochu něco vadí, úsměv jen aby se neřeklo, semtam se něco stane.

 Nevím, jestli to stačí, chňápeš co tím chci říct?

šedé (Občasný,Šéfredaktor)

Jediné, co mě vážně zaujalo je pasáž po druhém dělítku (ráno...). Ta má náboj i nápad.. Jinak mi text příjde jako poměrně příkladná ukázka toho, jak to dopadá, když obsahová návalovitost převáží střízlivý pohled (nevím, jestli to tak je...mám ten dojem). A i když očekávám, že dílo bude úspěšné, nemůžu se ubránit dojmu triviálnosti, který pramení ze zneužití některých často skloňovaných skutečností (teď žijeme za jiné...potažmo žijeme životy jiných...propojení pupeční šňůrou...kapající kohoutky), jež vhodně použité mohou jistě vyznít zajímavě, nicméně tady na mě působí dojmem lacinosti (která se snaží těžit z alogičnosti vazeb výrazů sousedících), pohodlnosti najít v tu pravou chvíli svůj způsob vyjádření. Naopak obraty v nichž se snažíš o nápaditost (kompars zalitý tříští) na mě působí víc než cokoli jiného dojmem prosté nahodilosti, ke které mi často schází vazba (efekt který posouvá nahodilost do pozice zajímavosti, pramenící ze schopnosti šokovat nepředpokladatelností, se také nedostavil). Naopak obraty které vnímám jako jasné (tanec nožů, polykač zápěstí, ostré minuty) jsou pro mě často jen nadstavbou, která text významově nikam neposouvá, jen tam prostě je "navršená".

Víc než cokoli jiného na mě text působí dojmem "jak pejsek s kočičkou pekli dort", promiň. Chvílemi asociační cvičení, chvílemi píchnutí do avantgardy, chvílemi popisnost, cvílemi surr, chvílemi srdceryvnost...alespoň mi to tak připadá.

šedé (Občasný,Šéfredaktor)

Tak už se tím netrap! :o) Příště napíšeš určitě zas něco suprovýho! :o)

No, bezješitnost značí

a) že jsi těžce vyzrálá autorka

b) že mu sama moc nevěříš

c) že máš radost ze života

...teď nevím co je správně nebo jestli je správně za d)

;o)