Prolínání

Běžný nástup do metra.

Mezi spoustou cestujících on!

Sešláplý boty,

kalhoty v barvě písku,

zmuchlaná čapka

v záhybech skrývající,

kromě prachu cest

snad ještě slova

Romelových rozkazů.

Rozpláclej nos, po ním pár

nafouknutejch pysků

od věčně ranního

,,Brrrrr… to zas bude dneska vedro."

a vyvalený voči s hromadou

nezodpovězenejch dotazů

typu:

   ,,Budu muset zase do mrazu?"

Dnes jeden svět

běžně navštěvuje jiný,

tak kde je vlastně

jaká svízel?

Historie stále

provází svou budoucnost,

snad nikdo z nás

se tomu nevyhnul.

Třetí svět navštěvuje první,

když ten druhý,

před nedávnem zmizel

a stále celé lidstvo něco hledá

v sedmém kontinentu,

poskládaném ze samých

jedniček a nul…

Prostě…

den jako jiný.

Nastoupím do metra.

Spousta prachu, ruchu,

čpavého potu,

spousta párů noh.

Nekopl jsem nikoho,

kdo vyhnout se mi moh´…

A viděl jsem ho jako jiní.

Prostě černoch.

V uniformě Afrika corps.