Zítra je taky den Markýtko

Běž už spát dokud ještě hoří svíce

Ať uspí tě stíny na stěnách

Henry ti dojde pro střevíce

Až ráno se probudíš při východu slunce

Projdi v nich ranní rosou v trávě

Láskou se orosí tvoje čelo

Nohy tě odvedou k nebeské bráně

Zuj si ty střevíčky a bosa dojdi tam

Kde vítr ti pocuchá vlásky havraní

Milováním přikryj se místo peřin

Touha tě obklíčí políbí a poraní

Copánky spleť si v jeden uzel

Doufat se musí v nové lásky

Přelez tu bránu zpátky z nebes

Uslyšíš tiché a líbezné hlásky

Poslechni je a řiď se těmi slovy

Splní se ti přání splní se ti sny

Dohoří svíce a střevíčky zmizí

Odejdeš navždy.Smířená v pokoji.