poledne leží na marách

                 pěnkava v trní je výdech kříže

sprchl z nebe jsoucí strach

na hřbety plotů lidské tíže

kdo mocen citu, bezděky

v závanech větru hledá slova ---

popisem hrobů tepe nach

                                krve, jež léty oněměla

útěky napříč, čelem vzhůru

k temeni mračna zjizveného

                bojím se sebe, příteli...

bojím se sebou viděného