S lačností sobě vlastní brouzdám již několik měsíců po internetu, hrabu se v novinách, sleduji hudební novinky na naší scéně atd., a až do nedávna naprosto bez úspěchu. Nová deska Davida Krause (potomka Jana Krause, jehož jistě není nutno představovat a herečky Jany Krausové) konečně vyšla. Čekání na desku trvalo dva roky.

O inspiraci jistě David nemá nouzi, předně díky "bohatému" prostředí rodiny, zejména však díky fantazii, kterou vnímá a kterou umí rozvíjet. A právě proto nyní musím konstatovat jisté zklamání. Samozřejmě, že pouze mé osobní.

Album David Kraus je defakto remakem jeho vlastních skladeb z alba Holky, které vydal samizdatem v roce 2000 a které rozdistribuoval měsíčník Elle, jež tenkrát nabídl svým čtenářkám profily několika mladých, nadaných, českých mužů. David Kraus zapracoval a skladbičky, které (jak se dá zjistit na www.davidkraus.org) nerozesmály a neroztančily pouze mě, rozpracoval, některé učesal, jiné uhladil, zvolil naprosto odlišný způsob pěvecké interpretace (nejsem si jistá, zda konkrétně v případě Prsou či skladby s názvem Proč udělal dobře...) a uspěl u silné distribuční společnosti. S největší pravděpodobností se tak nyní David Kraus dostane do podstatně širšího posluchačského vědomí. A to jediné je důležité. Mladý Kraus je člověkem talentovaným. Muzika je hra, kterou chce hrát. Umí se s tématy mazlit a dostat z nich maximum. Mladý Kraus je závanem čerstvého vzduchu v takzvaných stojatých vodách české popmusic.

Na výše uvedených stránkách je i diskuzní fórum, z nějž vyplívá následující skutečnost. Jako propagační singl byla vybrána skladba nesoucí jméno Zuzana. Píseň okamžitě zapůsobila provokativně a dojmem, že interpret je namyšlený hulvát. Slečna Norisová, jíž je píseň adresována, reagovala slovy cituji "David Kraus to nemá v hlavě v pořádku a na tom trvám." Nechápu reakce vynášené bez zamyšlení.. Samozřejmě, že vydavatel vybral píseň, která ulpí. Spojitost mezi neznámým, talentovaným hochem a uměle vypěstovanou hvězdičkou muzikálů, je chytrý marketingový tah. Co nám ale píseň Zuzana může říci o samotném autorovi?

Za prvé, nebojí se provětrat společenské návyky, byť to činní způsobem nerozvážným a mladistvě nezodpovědným. Je možné, že si neuvědomil, jak může taková věc zapůsobit na osoby, jichž se přímo dotýká. Myslím si však, že jeho fantazie ho importovala do momentů, kdy si představil právě podobné reakce a výtečně se bavil neporozuměním.

Za druhé, kde je psáno, že člověk nemůže vyjadřovat své emoce? Chce-li skutečně Zuzanu, nemůže mu nikdo zakázat, aby se nepokusil jí to sdělit. Jeho řečí je hudba. Tak jí to řekl písní. ;)

Za třetí, aranžmá, texty, interpretace vyzrávají. Je cítit vytvářející se hudební fortel, který se nebude zdráhat šokovat, jen aby donutil posluchače se zamyslet.. Konečně samotný nápad používat upřímnost jako hlavní motiv je úkazem srovnatelný se sedmi divy světa. V mladé české popmusic, která je pouhou nalinkovanou a plněnou marketingovou strategií a zjevně výnosným obchodem, je to jev naprosto ojedinělý a nelze si přát víc, než aby David Kraus vytrval v osobitosti, která je mu dána. Částečně i geneticky, tudíž můžeme věřit, že tenhle chlapec nás ještě mockrát překvapí.

P.S. V případě, že jste ještě neslyšeli, případně neviděli zmiňovaný videoklip, využijte odkazu www.davidkraus.org, kde je k dispozici.