Mnoho promarněného času

Upíjíme z pohárů opojení,

Pějeme hymny o sobě,

S pocitem velkoleposti.

 

Zakrýváme svou méněcennost

Snahou vyjádření se v dokonalosti,

Nechceme se vzdát obdivu,

Za každou cenu malujeme neskutečno.

 

Uspokojení nachází jen lháři

Bez kontroly vlastního hodnocení,

Hrají do omrzení svou roli

A doufají,

Že najdou ospravedlnění svých lží.

 

Toto je cesta slepých,

Chudoba zbabělých,

Zbytečný dech života,

Promarněná šance přiznat svou přirozenost.