Petr, Mirek a Jarda seděli na zábradlí a povídali si.

"Co budem dělat?"

"Co Martin, kde se fláká?"

"To víš - úča v češtině mu napařila ňákou povinnou četbu, tak

to šel shánět."

"No jo, kráva jedna..."

"... hele, už de. A má nějakou bichli"

Čtvrtý kluk se přidal ke trojici svých kamarádů "Nazdar pánové!"

"Martine, co to máš za knihu?" "To jsem vyhrabal v antikvariátu.

Nějaký dost starý - psaný napůl hebrejsky a napůl česky"

"Jé - ukááž! Kterak golema vyvolati...."

O chvíli později, ve sklepní místnosti, která jim sloužila za klubovnu,

začali kluci knihu prohlížet. Mirek si uhryzl z krajíce chleba velké sousto "Teda já mám hlad, vole,... tak co jsi tam vyluštil."

"No... je tady návod na vyvolání židovskýho golema. Ale jde to provést prý jen jednou za život." "To neva, vole. Když si představím jak to nandáme Ferovi a té jeho partě debilů...." "A co provede golemek třídní?" "He he he..." "Tak co, kluci, deme na to?"

"Ty budeš, Země, Petře. Ty Martine Oheň, já Voda a Mirek Vzduch..."

kluci začali odříkávat tajemná zaklínadla. Naštěstí byla kromě hebrejštiny uvedena i v českém přepisu.

Vzduch se zachvěl. Objevila se světélkující koule. Náhle se ozval

burácející hlas který pronesl jediné slovo:

  "Treife!"

Pak světlo zmizelo. Kluci začali zírat jeden na druhého.

"Co je to za blbost? Treife?"

"Počkat, já jsem o tom něco četl, znamená to podle

judaismu rituálně nečistý."

"A sakra!" ozval se Mirek. Dlouze se přitom zahleděl na svoji

ruku. Držel v ní chleba.

Chleba se šunkou.

Vepřovou.