Na dub vylezl jsem

a sedl si mu na rameno

slunce nad lesem

na kopcích se vznáší

a hřeje mě svou dobrou náládou

skrz drobné mráčky

mráčky

náladou jsou barevnou

Strom mi pošeptal, že mě má rád

zachvělo se to

a slunce se rozhořelo

spravedlnost si sundala zcela pásku z očí

a cosi se otevřelo

důvěrně známého

a bylo to uvolňující

tělo s duší jak do vody se vnoří

vítr fouká a listí

kamarádá zpívá

a že se mu to světlo

taky líbí

a hladil mě větvičkou

po spánku a ve vlasech

vítr fouká a čas opadává

a kdyby planeta nebyla pootočená

měli bychom věčné léto

sněží listy

a sakra spadl mi batoh

rozloučím se s kamarádem

ale ještě předtím než slezu uplně

vezmu tenhle sešit, do kterýho píšu

a vyzkouším jestli lítá

tak se mi povedlo slézt dolů, komedie,

sešit letěl, ale sletěl jak racek na větev

a ani smích ho nevyplašil

a slézt dolů?

zjištění

zdřevěnělé nohy

přesně tak jak když sedíte dlouho na záchodě

tak jak starej pirát s dřevěnýma nohama ze stěžně

slézal jsem a lístky hráli a hořely vláli barvami, vlaječky v Tibetě

z nohou a ze všeho vysmátej jak po flašce rumu

vystoupil pirát dřevěnýma nohama šťastně na břeh

na cestu vidoucí domu

Přivezl si sebou z cest nějaký ten vtip

Třeba ten největší nejvyšší francouzskej vtip zní:

darovat do země iluze a otroctví

sochu svobody.

Američani jsou na ten vtip hrdí

a jiný vtip tragikomedický je už natočený

a má jméno Zeitgeist