KORUNA NOCI

Vzdálené prskavky nočního města

Mávají na mě

Volají mě jménem

Chtějí snad abych běžel tmou?

K další samotě?

K další bolesti pod víčky?

K dalším ránům a poledním bez hlesu?

Jen s kohoutkem, kterému nerozumím

A který zmlkne, když se ho dotknu?

Cožpak volají slabě?

Že se k jejich tanci nepřidávám?

Ne

To já jsem slabý

A ony jsou vzdálené a smutné

Jak koutky sklopených očí, když kýváš hlavou

To není žár a teplo,

A není to radost, ani život

Je to jen chladná noc

S korunou pouličních lamp

A vlečkou stínů

Kterou jí nad krajinou přidržuje mé osamělé srdce

A tak jdu za ní a vím

Dnes už dobře vím

Že její korunu nebudu mít nikdy nadosah