Teď už flétny smutně padají

jako rozžhavené zlato

volným časem soumrak prolíná

Dnes v noci na sever zapadá průvod lampiónů

festival v mlze se ztrácí

bojím se smíchu v ulici

Za zvuku slunce meškám v básnění

kvetly nám kdysi stuhy vítr a déšť

záclony v kloboucích hovoru

vzácnými koňmi jsme vítali zeleň vrb

vycházím do noci zlehounka a raději sama

květy zlatem protkané na spáncích

ve stínu jíní vítr

tak voní švestkové červánky

když započne večerní jaro

podvečer je tažený kočár v císařském městě

Kolikero vína v srdci člověka

jsme tehdy oplývali

a chtěli jsme zastínit

Kde asi vyvolám zelená pírka ze svátků zvláště slavnostních