TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Pseudintektuálové
Autor: přáčh (Občasný) - publikováno 7.11.2008 (12:09:51)

Ondrej Kern (Občasný) - 10.11.2008 > Člověče, ta otázka po smyslu buřičství... tu už jsem si nepoložil. Ta je zatraceně velká (dokonce i v malých totemích poměrech). Jen tak od boku střelím, co mě první napadá - taková poloha je nějakým způsobem estetická (těžko říct, jestli hezká/ošklivá, tak nějak obojí) v duchu romantismu (ať už jakýhokoliv, vč. máchovskýho při dobré vůli), možná je to taková ta krásná touha jít hlavou proti zdi, což je pěkný jako idea, ve skutečnosti to je pro všechny zúčastněný trochu útrpný. Pak je v tom možná špetka utopie, kterou v sobě každý revolucionářství (malý nebo velký to je fuk) nese. A utopie je pěkná. A taky by v tom mohla být trochu krása absurdity (všichni víme, že to buřičství je v endeffektu k ničemu) (a autor může mít nekřesťanskou radost z toho, jak se z jeho dejmetomu pětiminutového výšplechtu dělá nesmrtelnost brouka - týhle absurdity se dopouštíme my dva). No a to určitě nebude zdaleka všechno, co to do sebe má. Každopádně, nejvíc se mi zatím líbí možnost, že to buřičství je k fakticky ničemu, což je hezký. A v druhým plánu to smysl má, protože jestli je to hezký, někomu to může udělat radost. S tímhle paradoxem se zatím spokojím.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Ondrej Kern

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + tři ?

Napsat autorovi (Občasný)