 Zeanddrich E. (Občasný) - 3.9.2021 >
..
..
((...)).
¨¨
¨¨
žákovské citáty, další půlkapitolka:
Velice dobrý druh meditace je také to, když člověk si představuje, jak by řešil různé věci, kdyby byl v opačném pohlaví. To si hodně lidí ale neumí vůbec představit.
Lidé opačného pohlaví se v manželství, nebo v dlouhodobém partnerství nejvíce obohacují tím, že si nechávají navzájem nahlédnout do opačné ženské nebo mužské půlky světa, a to i tehdy, když třeba jeden z těchto dvou zrovna moc nemluví.
Pro dlouhodobé manželství nebo partnerství jsou nutné, jako všude, různé naplánované mezery a odpočinkové předěly od sebe, např. v podobě nespolečné práce, sportu nebo zájmů nebo jiného nespolečně stráveného času i občas v délce několika dnů, protože jinak by se jim to přerušilo dříve nebo později nedobrovolně.
Kdo celkově vyvyšuje jedno pohlaví nad druhé, nebo kdo se u jednoho zbavuje jeho rozhodovací účasti, tak se chová velice nadp.růměrně hloupě.
( ...).
Po prožití sedmi sedmiletí života lidi prý údajně najednou vidí věci mnohem celistvěji nebo rozumněji, než předtím, a tak se asi máme na co těšit.
..
..
Když chceme naši prarodičům nebo později i rodičům způsobit něco hodně dobrého pro ně i pro nás, přimějme je ve volnějších chvilkách psát, nebo alespoň vyprávět vyprávět jejich Paměti.
Člověk, tím, že se naučil psát a číst, má pro svůj rozvoj mnohonásobně větší možnosti -a když si někdo dlouhodobě píše Diář, ještě si to násobí.
Kromě jídla, a střechy nad hlavou apod. můžeme lidem v rozvojovém světě nejlépe prospět i duchovně tím, že je naučíme číst a psát.
Člověk, který si ke stáru píše veřejné Paměti, násobí tím užitek ze svého života i pro další generace nejen svých potomků.
(( ...)).
Státy, které se odehrávaly před vynálezem pokročilého písma, se nám dnes mnohdy jeví stejně, jakoby nebyly.
Ve třetím světě i jedno jediné neanalfabetické dítě v rodině může pro celou tu rodinu znamenat průlom do vyšší, lepší reality.
Dítě na konci svého druhého sedmiletí začíná více a svobodněji o svém životě, a to se projevuje i tím, že v této době přestane chodit na ZDŠ.
(...).
Člověk po sedmi sedmiletích svého života přechází do velké odpovědnosti za svůj život i život svého okolí, a to se někdy nazývá tím úslovím, že „Život začíná v padesáti“.
(( ...)).
Lidé staršího věku než padesát let v mnoha kulturách tvořily tzv. rady starších, nebo Senáty parlamenttu, apod., a to bylo oprávněné mnohdy i v tom případě, kdy člověk do padesáti let moc chytře nevypadal. (…). Lidé po padesátce lépe eliminovali např. neuvážená rozhodnutí svých mladších spoluobčanů, činěná spíše pod vlivem hormonů, než rozumu.
. jjkk.
..
..
Intuice je něco, co nám může poradit v případě, když správně máme dělat něco jiného, než co nám radí naše okolí.
Když někdo nechce slyšet intuici, musí ho umlčovat nejlépe pomocí alkoholu, nebo i hlasité hudby nebo televize, ale nejde to dělat donekonečna.
Když neděláme to, co máme správně v životě dělat, intuice nás nechá opakovaně vzbudit nejlépe o půl čtvrté ráno, abychom v tichu mohli meditovat, nebo přemýšlet.
Když někdo začne umlčovat intuici alkoholem nebo prášky apod., může mu to být prospěšné dočasně, když nemůže jednat podle své vůle, ale znamená to, že máme odejít tam, kde můžeme více projevovat svoji vůli. (…). Vyléčeného alkoholika poznáme ještě dlouho potom podle obličeje, protože se mu v něm zračí mezera, kterou si udělal svým neúplně žitým životem.
((…)).
Když někdo se chce intuici vyhnout bez prášků tím, že ráno promyšleně o půl čtvrté teprve jde spát, aby se nemohl probudit, tak většinou stejně neusne, i když je hodně unaven.
Když nás nad ránem vzbudí výčitky naší intuice, tak nejblbější je si vzít prášek, kromě případu, kdy nutně potřebuje ráno vstát. Lepší je si vzít papír, nechat si od intuice odsouhlasit nový plán, anebo jít dodělat rozdělanou práci, anebo alespoň udělat opravdové předsevzetí, apod., a pak můžeme klidně dospat.
Kromě alkoholu je proti intuici dobré ji umlčet také pomocí hlasité hudby nebo zábavy, večírků apod, anebo i pomocí nějaké polovičaté práce, studia nebo školy, která je ale alespoň pro nás dobrá částečně.
Pokud chceme pomoci alkoholikům, nejdříve bychom jim měli zajistit, aby kromě druhotné žádosti těla po alkoholu nemuseli mít v hlavě prvotně výčitky intuice, kvůli čemu většinou s tím alkoholem začali.
My na jihu Moravy nazýváme intuici po svém, ale Čechům jim ji rozumně pro dobré účely ponecháme k dispozici.
Intuice nás nutí průběžně dělat i věci, které se nelíbí našemu hloupějšímu okolí, anebo občas i rodičům či učitelům, apod.
Meditace byla dříve považována za ztrátu času, ale stejně ji lidé vždy provozovali, i pod cizím jménem.
Meditace má svou časovou náročnost, a proto bychom ji neměli časově šidit -dá se jí jít naproti třeba osamocenou procházkou se psem, osamocenou prací ve vinohradě nebo na poli, anebo tím, že si v autobuse při cestě do školy sedneme stranou od našich spolužáků. (...). Meditovat můžeme i ve městě při nákupu, nebo mezi cizími, nebo méně známými lidmi.
(( ...)).
Šetřit na čase pro meditaci se nám většinou moc nevyplatí, protože děláme třeba trochu něco jiného, než bychom nejlépe měli, a stejně to potom musíme předělávat.
Meditace se nám ve škole nevleze do rozvrhu, ale měli bychom na to myslet alespoň mimo školu.
Čas, který jsme věnovali meditaci, se nám většinou vrátí tím, že nemusíme dělat zbytečnosti, anebo i některé slepé uličky, apod.
Intuice nám může přivést depresi, kterou můžeme třeba eliminovat procházkou se psem a se zmrzlinou, kdy většinou uvidíme i spodek nebo zadek našeho problému.
Naše nejlepší kousky uděláme po tom, co si je nejdříve promyslíme, a to souvisí s tím, jak prezident Masaryk humorně říkal „Nejdůležitější částí rozvahy je odvaha“.
Dělat si zápisky nám dobře slouží nejen pozpátku, ale i pro směr dopředu.
Psát si záznam o svém životě do diáře se nám po letech může projevit v tom, že ve svém životě uvidíme opakující se vlnovky.
Zápisky českých legionářů z Ruska z let 1914 – 1922 nám dnes přinášejí užitek třeba v tom, že se nám celá Sibiř té doby už zdá menší a známější.
Např. zápisky chyb vojáků nebo politiků z válek nám můžou sloužit k tomu, abychom to nemuseli sami dnes také opakovat.
Četba pamětí generálů z druhé světové války apod. nás může inspirovat k tomu, co nemáme dělat ve svém životě .
Četba pamětí a vzpomínek druhých lidí nám zvyšuje celkový užitek z našeho života.
(( ...)).
| |
