Přišla do Ostravy žena –

Byla hlasitá a taky němá –

Nahá a trochu oblečená –

Byla sama a přitom s něma –

Tu stála tam, co lidé běžně stávají –

U hluboké řeky Ostravice –

Vyskočila rybka, jak občas skákají –

Skočila jí přímo do levice –

Ve stejnou chvíli byly –

Z mraků rybí víly –

Smyly se i tvary domů –

U sta hromů – byly z nich chaluhy –

A potom ta tráva –

Co měnila se v zelenou vodu –

Plavala Ostrava –

Vodní království rybího průvodu –

Bylo to mezi Prahou a Afrikou –

Hleděli na ten cizí rybí zázrak –

Pocity mezi klidem a panikou –

To ještě neměli přežití náznak –

Žena stála –

S rybou stále mlčky a němě mluvila –

Pak se stala –

Satisfakce všeho, čím se kdy mučila –

Ryba pravila:

Od této chvíle –

Tvůj němý hlas –

Bude vábit každého z vás –

Smrtelníků –

Budeš procházet a oni –

Za tebou půjdou jako hejno ryb –

A co se pak bude dít? –

Zeptala se žena –

Stále hlasitě němá –

Nemeškej a jdi! Uvidíš! –

Mlčela ryba a skočila zpět –

Do vodních siluet --- Ostravice –

Žena tedy šla a šla –

Do centra –

A když se otočí –

Dívá se do očí –

Stovkám lidí –

Starým i mladým –

Veselým i hravým –

Smutným i plachým –

A dav na povel –

Který nezazněl –

Prostě šel a šel –

Nevěděl proč, kam –

Snad musel –

Žena zas u řeky stála –

S plavými vlasy si hrála –

Když lidé do vodního živlu skákali –

Ti všichni jsou tvými sluhy –

Královno všech vod –

A teď choď a prohlídni si svou říši!

Pravila ryba –

Když na břehu byla –

Už pouze ona –

Žena a kolem ní –

Rybí svět –

Co bral lidem dech ---------