Po úspěšné březnové dramatizaci povídky Vúlajt autorky Mileny Fucimanové se v úterý 2. 12. 2008 v brněnském Klubu Leitnerova znovu představil soubor Divadla hudby a poezie Agadir.

V poetické koláži sestavené z veršů několika méně známých brněnských básníků a prozaiků (Angelos Morfeas, Taťána Maťátková, Zdeněk Volf, Ladislav Jurkovič, Petr Moučka a Miroslav Hule) se pokusila scenáristka M. Fucimanová o ucelené zachycení tvorby výše zmíněných osobností, které během roku 2008 dostali samostatný prostor v Mahenově památníku v Brně v pravidelném pořadu Agadir uvádí…

V prosincovém večerním představení Agadiru na Leitnerce pod názvem Na každého čeká jeho verš se projevila zkušenost scenáristky, jíž se podařilo znamenitým způsobem propojit verše všech šesti básníků, takže v člověku, neznalém poetické tvorby jednotlivých interpretů, vyvolala opravdu pocit, že jde o texty jediného autora.

V jednoduché výpravě a na spoře osvětleném jevišti zachycujícím ponurou atmosféru opuštěného nádraží podali skvělý herecký výkon hlavní protagonisté večera - Danica Bronišová a Matouš Hořínek. Jejich role osamělého milenecké páru, hledajícího trochu lidského tepla, něhy a útěchy v laciném vínu i ve vzájemném objetí, působila velice věrohodně a přirozeně. Na scéně se kromě nich střídaly další dvě výrazné  dvojice – v pěveckých partiích zaujali Václav Jeřábek a Petra Winklerová (též výborná houslistka) v laškovně laděných  duetech, zatímco v dospěláckých rolích náhodných spolucestujících se blýskly mladinké sestry Karolina a Vendula Strnadovy – ty sklidily nadšený potlesk za nádherně předvedený „snový“ břišní tanec…Nelze opomenout i perfektní práci osvětlovačky Hany Buchtové, jejíž citlivé světelné přechody na jednotlivé aktéry umocnily aktuální dění na scéně. 

V tomto jedinečném a úspěšném vystoupení potvrdil soubor Divadla hudby a poezie Agadir znatelný posun k umělecké profesionalitě.

Ten, který jako obvykle nenápadně řídil celé představení zády k publiku a čelem ke klavíru – autor hudby a režisér Agadiru Ondřej Fuciman – se zasloužil o jeho téměř bezchybný průběh a zejména o vyvážené propojení hudby i slova, které zcela jistě zanechalo vynikající dojem nejen u spokojených diváků, ale i přítomných autorů veršů… Podaří-li se mu do budoucna udržet soubor Agadiru v tomto složení, můžeme se těšit na další neméně kvalitní představení.