"O   tom,      komu   ještě      dnes   se      dá
smysluplně      poradit   ...

Jen   se      svou   Láskou      bývám
na      stezičce,   na      které      potkávám
často   své      příbuzné; -   dnes      je   to

i   s      ptáky   v      „hlubokých      oblacích   a

s   pískem      u   cesty“,   s   vlahým      povětřím
"podvečera"      dne,   ve      kterém   ještě
"nic       nebylo      ztraceno".

Radívají     mi;      Ti,   co      již   dávno      opustili
tento      svět,   mají      Rady      laskavější,   shovívavě

se   mnohému      pousmějí,   čiší

z   nich      pocit   bezpečí.

- Ó,   máš-li      teď   také      posunout   sebe -
zůstaň      opásán,   obuv      na   nohou;   - vyjdi

jen      tak ((   pojez      ve   spěchu )).

"... Láska   Tě   počkala..." .

."