“Ťuk, ťuk” ozve se v pokoji a Vicky rychle běží otevřít. “Pojďte dál, ale rychle, za chvilku by měli přijít.” a vtáhne je k sobě do pokoje. Robin se hned přitulí k Vicky. “Takže jsme domluveni, jenom to musí Jenny nějak zahrát.” obává se Vicky. Ryan ji však uklidňuje “To je moje holka, ta to zvládne levou zadní.”

Asi po čtvrt hodině přichází najezení domorodci, kteří obývají toto apartmá.

“Vicky”, volá Stanly, “Jsem tady” Stanly jde k ní do pokoje a …vidí, jak leží celá bledá v posteli zakrytá obrovskou duchnou. “Půjdeš s námi ven?” ptá se Stanly. “Ne není mi nějak dobře.” hraje skvěle svou hru. “No tak jo, my jdeme.”oznamuje Stanly. “Mohla bych tu zůstat s Vicky, co kdyby se jí přitížilo?” ptá se Jenny “Dobře, ale ve dvě hodiny zkuste přijít do parku, jo?” “Jasně” říká Jenny a rychle je vyhazuje za dveře.

“Je to v suchu.” s těmito slovy vchází do pokoje. Rozhlídne se, ale kluky nikde nevidí “Kde jsou kluci?” ptá se zmateně. V tom se ale Vicky začíná smát. “Co ti je?” nic nechápe Jenny. Najednou ji někdo ze zadu něžně obejme “Ahoj lásko, každá minuta bez tebe je jako věčnost.” šeptá ji do ucha Ryan. V tom vylezou z ukrytu i Jimmy a Jerry. “Ale co se stalo s Vicky? A kde je Robin?” stále nic nechápe. Ale Vicky je to jedno a v záchvatech smíchu leze pod peřinu. “No tak děcka nechte si něco na večer.” říká Jerry.

“Les, budou dvě” špitla Nit. “My se jdeme upravit” oznámila Nit Stanlymu, který byl plně zaneprázdněn Doly. “Tak jo,ale dělejte” povolil. “Ženský” pomyslel si.

“Jimmy” přiřítila se Les do apartmá. “Konečně jste tady už jsme si mysleli že se nedostavíte.” sdělil Robin. Odpověď byla pusa od Nit. “To tady budeme takhle stát?” otázal se Jimmy. “Sedneme si” pobídla Jenny. “Já vám řeknu vtip” navrhl Robin. “Jasně” souhlasí všichni. “Víte proč se blondýna při bouřce usmívá?” “To je starý” uzemnil ho Jerry. “to já mám něco lepšího … V letadle letí …” “Cvak,cvak” ozvalo se odemykání zámku. “Stanly” vyděsila se Les a holky schovávají kluky kam se dá.

“Co se děje?” vyzvídá Stanly,když se mu podařilo otevřít dveře. “Jen jsme tak blbli” snaží se holky zamaskovat nervozitu. “Tak blbli jo? Vidím že Vicky už je mnohem líp …” “To bys nevěřil,ale je”skočila mu do řeči Vicky. “ … a já jak debil tam na vás ve dvě čekám.” “Tak si to tak neber kocourku” snaží se ho žertem uklidnit Jenny. “Víš co,já ti napustím horkou vanu a můžeš relaxovat”podplácí Les. “Když jinak nedáš” přijímá Stanly. “Uf” oddychly si holky,když konečně zapadl do koupelny. “Radši jděte.To bylo o fous” loučí se s klukama. “Takže večer.” a kluci odcházejí.

“Můžete mě spojit s pokojem Doly Nelson?” zeptal se Jimmy recepční. “Jistě, moment.” “Prosím Doly Nelson” ozvalo se ze sluchátka po chvíli.“No čau,hele co kdybychom šli večer na disko” “To by bylo fajn.A v kolik?” “V osm u tebe,čau” a Jimmy zavěsil. “Tak a je to” oznámil klukům. “Ale měli by jsme se pomalu chystat nemyslíte?” řekl Ryan a ostatní mu dali za pravdu. Přeci jenom už jsou tři.

Když Stanlyho přešel rapl,vyšel z koupelny a namířil si to rovnou za Doly.

“Čau čau” přivítala ho. “Co jsi tak veselá?” diví se Stanly. “No … kluci navrhli,že bychom mohli jít na disko.” “A …” je poněkud natvrdlej Stanly. “No to znamená,že i když nám to odpoledne nevyšlo,tak máme druhou šanci, chápeš?” “Jo … ne.” “Tak toho necháme.Řekni holkám,ať se nachystají na …” “Jo taak” konečně pochopil Stanly. “ … večer.” dokončila Doly.

“Tak holky jedem jedem.” “a kam?” “už toho mám dost.A ven!” vpadl do místnosti Stanly. “Tobě už zase přeskočilo?” “tak teď si na to teda káp!” “Řekl sem ven!!” žertuje Jenny. “Podruhé … to není zvykem” přidala se Vicky. “Nechte těch řečí a jděte se připravit.Večer jdeme na diskotéku.” “No to snad nemyslíš vážně.” “Myslím.” řekl. “A vy si nemyslete že se z toho vyvlíknete jako odpoledne.” pomyslel si. “Stejně nemám vhodný oblečení” “Holky ti určitě rády něco půjčí” nedá se jen tak odbít. “Jo … třeba Les” směje se Nit. “Co máš pořád proti mé výšce?” zuří Les. “Nic … jenom že Vicky je o něco málo menší ” “Neříkal přece,abych jí to půjčovala právě já … a navíc je to asi jenom 5 centimetrů.” “Hele ty máš dneska nějakej divnej smysl pro humor.” vmísila se Jenny do hovoru aby ho ukončila. “No teda,to si radši vezmu ty svoje disko šaty co jsem si vzala z domu.” oznamuje Vicky. “A pak že nemáš co na sebe.” nechápe Stanly. “Jdi se zahrabat” navrhuje mu Nit a holky se rozchází do svých pokojů aby se připravily na večer.

Tak dělejte přece,trvá vám to jak psovi pastva” zuří Stanly pět minut před půl osmou. “Mu asi vážně šplouchá na maják.” pošeptala Jenny Vicky. “Už to tak bude.” “Možná to bude jenom tou nervozitou,abychom se s klukama potkaly tak jak si to s Doly naplánovali.” zastává se ho Nit. “Stejně jim to nevyjde, tak na co ten stres.” komentuje Les.

“Už jsme hotové pane Nedočkavý” oznamuje Jenny. “No konečně můžeme vyrazit”

Diskotéka je v plném proudu.Všichni se moc dobře baví.Sotva si sedli, holky se začínají rozhlížet po okolí. “Co hledáte?” diví se Stanly. “Díváme se jestli tady nenajdeme nějaký slušný kluky.” sdělila Nit. “Mimochodem,kolik je hodin?” zeptala se Jenny. “Osm,proč?” ptá se Stanly. “Jen tak.” “Nedáte si někdo něco k pití?” nabízí Vicky. “Jo.Whisky se sodou.” prosí Stanly. “A vy holky.” “Nic” řekly sborově. “Musím se jít upravit” upozornila Jenny na svůj odchod. “Počkej půjdu s tebou” přidává se Les. “Tak jsme tu zůstali sami.” řekl Stanly. “No,jenže ne na dlouho” prohodila Nit. “Co tím myslíš?” “Že se jdu projít” a odchází. “Stanly” ozvalo se za Stanlym.Otočil se a … “Doly.Co kdyby tady byly holky.” “Nedělej si vrásky” viděla jsem jak všechny odešly a sedá si vedle Stanlyho.

Holky čekají na smluveném místě na kluky. “Holky” ozvalo se. “No konečně.Už jsme myslely,že se vás nedočkáme.” vytkla jim Les. “Nepůjdem si zatancovat?” “už jsem myslela, že se nezeptáš.” Škádlí Nit Jerryho“Ale počkejte, jak to uděláme s Doly a Stanlym?” ptá se Les “No jo, vždyť my jsme na ně málem zapomněli.” souhlasí Jimmy. “Počkejte, už to mám. Nechte to na mě.”

“Kde si byla tak dlouho?” ptá se Stanly, Nit se opřela o sloup, za kterým byl schován Jerry“Čau Doly, no ….” nestačila doříct větu. “A kde jsou holky?” “No, Jenny se seznámila na záchodě s nějakým borcem, který si spletl dveře no a teď diskutují o nesmrtelnosti chrousta. Ale to není všechno Les se u pultu srazila s nějakým frájou a ten ji v křáku křísí.” “Co???” nechápe ani jeden z posluchačů. Jerry umírá v záchvatech smíchu a málem padá z poza sloupu. Stanly a Doly jsou totálně zmateni, najednou se jejich nálada propadá na bod mrazu. Nit to pozná a s ledovým klidem pokračuje: “No já, sebe radši rozebírat nebudu, vždyť mě znáte.” “A co Vicky?” ptá se Stanly doufajíc, že aspoň jedna zůstala sama. “Jooo Vicky,té se pořád dělalo blbě tak se teď nese jak dáma.” řekne s úsměvem na rtech a ukáže prstem do neznáma. Stanly hledí do blba a v dálce vidí něco co spíš připomíná sumo než Vicky. V tom, ale Jerry strhne Nit k zemi a táhne ji za sloup. Doly se Stanlym nevědí, kam se mají dívat dřív. “Nit, co se děje?” ptá se zmatená Doly, která připomíná blbouna nejapného. To se ale “sumo” blíží a dobrý pozorovatel již může rozeznat siluety. Ale jelikož ti dva jsou slepý jak patrona, tak si jich ani nevšimnou. Najednou se kolem začne něco dít. Stanly zjistí, že je někdo pozoruje, Nit vstává a “sumo” dorazilo k nim “Stanly tady máš tu whisky, ale myslím, že tu sodu asi potřebovat nebudeš.” podává Vicky Stanlymu sklenici a Robin ji pouští ze své náruči “To je hrozný, na tom záchodě jsou takový nevychovanci.” dělá si Jenny z Ryana srandu. To už dorazili i Les s Jimmym a Jerry se přidal k Nit. Stanly konečně poznal svoje sestry “Jé holky, vás bych tu nikdy nečekal a můžete nás představit?” “To je ale kůň.” směje se Jerry “Už vám to došlo?” ptá se Les “A co?” stále nechápou. “No nic až se vzpamatujete, tak řekněte, my si jdeme zatancovat.” oznamuje Ryan.

“Co je ti?” ptá se uprostřed tance Vicky Robina. “No víš …” neví jak začít. “Já, já” “Tak už to vyklop” “Zkrátka a dobře jsem se zamiloval” “Do koho?” začíná chápat Vicky “Do Nit.” vychrlí ze sebe Robin. “Tak to je asi problém, co?” “No víš … my jsme se už o tom s Jerrym před chvílí bavili a přišli jsme na to,že by nebylo marný,kdybychom si tě s Nit vyměnili. “No to je úžasný,tak vy si z nás tady děláte zboží na výměnným trhu” rozzuřila se Vicky.Odstrčila Robina od sebe a jde pryč.

V té chvíli se už i Nit dozvěděla,co kluci udělali a taky odchází.U východu se holky potkají a přemýšlí co dál. “Pojď půjdeme se projít do parku” navrhuje Vicky a Nit souhlasí. “Já to nechápu, odpoledne Robin vypadal, jako by byl nejšťastnější člověk pod sluncem …prostě bych to od něho nečekala.” říká Vicky.

“Hele to jsou ony” uslyšely holky za sebou. “Pojď půjdem za něma” řekl druhý hlas. “Někdo nás poznal, radši zrychlíme.” navrhuje Nit, jelikož Vicky nemá ráda noc sloučenou s parkem tak okamžitě souhlasí.

“Zpomal” prosí Vicky. “už jsou v čoudu.A navíc jsou tu světla.” “Máš pravdu u cesty už je to bezpečnější.” “Co to je?” ptá se Vicky “Nebuď paranoidní, to je jen motor auta.” uklidňuje ji Nit. “Máš pravdu,koukám moc na horory” uklidnila se Vicky,ale ne na dlouho.Auto zastavuje a vystupují dvě osoby a vtahují holky do auta. “Co si to dovolujete,víte kdo jsme? Z toho vyvodíme důsledky …” než však stačila říct něco dalšího byla o jeden roubík bohatší.

Gauneři jim zavázali oči a víc s nimi nekomunikovali.

“Ahááááááááá, už jsem to pochopila.” asi po hodině se vzpamatovala Doly. “Já možná taky.” vítězně oznamuje Stanly. “Pojď půjdeme za nima.” Zvedají se a mají namířeno k Jenny s Ryanem,kteří jsou první na ráně. “Nějak vám to trvalo, už jste to pochopili?” ptá se Ryan “Jasně přece nejsme blbí.” odpovídá Doly. “Hele neviděli jste Vicky nebo Nit?” přišel ustaranej Jerry. “Doly a Stanlymu už to došlo.” sděluje Jenny. “No to je sice hezký,ale my nevíme kde jsou holky.” “A co se stalo?” začíná mít obavy Jenny. “No … my jsme jim oznámili,že jsme si je chtěli prohodit,ony se naštvaly a odešly.” “A kdy?” “Asi před půl hodinou.”

Asi po čtvrt hodině jízdy auto zastavuje “No jen pojďte primadony.” popadli je a táhnou do nějaké budovy. Nit se snažila vyklouznout z jejich násilí, ale druhá osoba přiskočila a dala ji facku jako placku. Potom holky hodili na zem a přivázali k sobě řetězy. Když se ujistili, že holky nemají žádnou šanci na útěk tak pomalu odcházejí. “Co se to děje, proč nás tu zavřeli?” nechápe Vicky “Nevím, ale nic jsme jim neudělaly.” odpověděla ji Nit

Asi ve čtyři hodiny jsou všichni na diskotéce na pokraji zhroucení “Co když se jenom sebraly a šly do hotelu, pojďte se podívat, a když tak zavoláme policii.” navrhuje Jimmy. “Tak dobře, ale mám pocit, že tu něco nehraje.” hryže špatné svědomí Robina.

“Nejsou tu.” oznamuje Stanly “Ani na recepci je nikdo neviděl.” říká Les “Jdu volat policii!”

Policie asi za pět minut přijede. “Co se stalo?” ptá se velitel “Včera jsme šli na diskotéku a pohádali jsme se z holkama a ony odešly.” vysvětluje Jerry. “Dobře.Kde byla ta diskotéka?” ptá se policista.Ryan jim nadiktoval adresu. “Tak teď se jděte trochu prospat a my vám ráno zavoláme.” slíbil velitel. “A nemůžeme jít s vámi?” prosí Robin. “Ne. Jen tu pěkně zůstaňte s přáteli. Bude to pro všechny lepší.” “Tak pojď” pobízí Robina Jerry. “velitel má pravdu. Akorát by jsme jim tam překáželi.” “Děkujeme” poděkovala za všechny Les. “Je to naše práce.” “No to nevadí, stejně je to od vás milé, že je jdete hledat i teď v noci.” “Jste milá, ale už bychom měli raději jít.” “Nashledanou.”

“Co si to dělala?” vyjel na Les Jimmy. “Co myslíš?” “Ty jsi s tím policajtem flirtovala” “Prosím tě,vždyť by to mohl být můj táta.” “Stejně jsi s ním flirtovala.” “Ale no tak.Proč bych to dělala vždyť víš že miluju jenom tebe.” a dala Jimmymu pusu.

Nikdo nemůže spát, i když to všichni potřebují. Noc byla náročná. “Co jsme to jenom provedli.” trápí Jerryho výčitky svědomí. “Měli jsme jim to říct nějak jinak.” “Netrap se tím. Ony se najdou.” vešel do pokoje Ryan. “Díky, ale stejně je to naše vina.” “Je sice pravda,že jste je na to mohli aspoň připravit,ale co se stalo,nemůže se odestát.” “Jsi moc hodnej,že mi takhle pomáháš.” “Co bych neudělal pro kamaráda.” “Já fakt nevím jak ti to oplatím” “Tím si nelam hlavu a teď už raději spi.” a Ryan odchází.

Ráno se všichni sešli s kruhy pod očima a právě když se chystali snídat … “Crn crn” “To bude policie” typuje Jenny,ale to už se Jerry střemhlav vrhá po telefonu. “Halo” ohlásil se. “Tady policie chtěli jsme vás poprosit,jestli by jste přišli identifikovat …” “Ne,to nemůže být pravda” skočil mu do řeči. “Co se stalo?” jsou zvědaví všichni kolem. “ … moment,vy jste mě špatně pochopil, my jsme pouze něco našli a potřebujeme vědět jestli to patří jedné z těch dívek. “Uf” oddychli si všichni,protože Robin dal na telefon vymoženost moderní doby “handsfree” “Jistě za chvíli tam budeme … a kam máme přijít?”

“Ano inspektore,je to její” poznal Jerry Vickynu botu. “To znamená,že byly uneseny” “Ale proč by je někdo unášel?” nechápe Jimmy. “Jsou slavní, třeba v tom někdo viděl šanci.” uvažuje velitel. “Šanci?Jakou šanci?” nechápe Robin. “Výkupné … to vám nic neříká? My budeme pátrat dál, kdyby něco dáme vám vědět, a kdyby jste se něco dozvěděli, tak každou informaci uvítáme.”A všichni se rozcházejí.

Po příchodu do hotelu, předává recepční dopis, který tu nechali dva cizinci, kteří je asi před 10 minutami hledali. “Co to může být?” ptá se Les “Spíš od koho” pokračuje Jenny “To hned zjistíme” řekne Stanly a trhá obálku.

“No to snad není pravda.Co si o sobě ti parchanti myslí” zuří Robin. “Nemyslí si nic, jenom ví, že na tom dobře vydělají, ale jestli je to, co psali pravda,tak to někdo nepřežije.” supil Jimmy “Ale klid Jimmy, oni by ti nikdy neublížili, stačí se na tebe podívat a …” konstatoval Ryan. “A co?” namíchl se Jimmy. “Teda lidi,ti až se mi dostanou pod ruku tak za sebe neručím.” vyhrožuje Jenny.

“Ťuk, ťuk” ozvalo se asi po hodině. “Kdo je to?”vyděsila se Doly. “Pokojová služba” zaznělo ode dveří. “Ale my jsme si nic neobjednali” diví se Jenny. “Mám pro vás dopis” Les se vrhla ke dveřím a když je otevřela : “Kdo ho donesl?” vyhrkla. “To nevím slečno.” řekl poslíček špatných zpráv. “A kdy ho přinesli” pokračovala Les. “Asi před pěti minutami.” “A nevíte, čekají na odpověď?” “Bohužel” “Tak vám moc děkuji” poděkovala Les. “Je mi líto,že jsem vám nepomohl” “To nevadí” A zavřela dveře. “Tak co je tam?” je zvědavý Jerry. “Počkej,nejsem jasnovidec” snaží se odlehčit atmosféru Les. Ale je vidět že i ona je nervózní.Při otevírání dopisu se jí děsně klepou ruce. “No tak dělej” prosí Robin.

Nazdar sráči. Začíná Les číst obsah dopisu.

“A co teď?” je bezradná Doly. “No co. Půjdem sehnat peníze a pak …” přemýšlí Jenny. “Co pak?” nechápe Jimmy. Jenny naznačí nad hlavou majáček. “Ty chceš jít na po …” došlo to Doly.Jenny jí zacpala pusu. “Ticho. Víš že psali,že mají oči všude.” “No právě.Jak chceš tedy dojít na policii tak aby si tě nevšimli?” nechápe Doly. “Klídek,to už je všechno vyřešený.Vy teď půjdete pro peníze a já se o to postarám” řekla Jenny. “Nedělej to.Je to nebezpečný.” strachuje se Ryan. “Neboj. Já to zvládnu,a když ne …” a dala Ryanovi nekonečný a vášnivý polibek. “A teď už se s vámi loučím.” rozloučila se Jenny a odešla. “My by jsme taky měli začít něco dělat” komentoval Jerry a tak se vydávají do banky.

“Já to pořád nemůžu pochopit. Jak nám to mohli udělat?” brečí Nit uprostřed obrovské haly, kde se všechno náramně rozléhá. “Zrovna od nich bych to nečekala.” smutně říká Vicky. “Ukázali se jako bezcharakterní svině.” pokračuje Nit “Jerry možná, ale Robin takovej není.”Brání Robina Vicky “To teda ne, od Robina bych to čekala spíš než od Jerryho.”oponuje jí Nit. “Já si nemyslím, kdyby Robin byl svině, tak tehdy v tom hotelu …” prokecla se Vicky. “A co?” je zvědavá Nit “Ale nic.” snaží se zachránit situaci. “Tak nedělej, budeme tu asi ještě dlouho a ty mi to stejně budeš muset říct.” “Pamatuješ jak mi bylo tenkrát blbě?” ptá se Vicky “Vždyť tobě je blbě pořád, jak mám vědět kdy myslíš?” “Tehdy, jak vám kluci koupili ty plyšáky.” “Jo, tak. A co se tam stalo?” ptá se Nit “V podstatě nic jenom byl ke mně moc milej.” vysvětluje Vicky “A to mi chceš říct, že je to všechno, tak to jsi pěkně naivní, jestli si myslíš, že ti to uvěřím.” “Tím chci říct, že je hrozně chápavej a na nic nespěchá, vždycky se mi snažil pomoct a když se mi podíval do očí tím svým pohledem …” “Asi vím, co chceš říct, jde poznat, že to jsou kámoši. Jerry … vždycky jsem se u něho cítila v bezpečí a nikdy se na mě pro nic nezlobil.” rozplývá se Nit. “Ale co podnikneme, jestli se odtud dostaneme. Nemůžeme dělat jako by se nic nestalo.” je zmatená Vicky “Bylo by nejlepší nechat tomu volnej průběh.” snaží se ji Nit uklidnit. “Tak zvedněte ty svoje zadky a hejbněte kostrou.” vřítil se do místnosti jeden z únosců. “Co se děje?” je zmatená Nit. “Kam jdeme?” “Kdo se ptá,moc se doví” odsekl. Holky vyjdou z místnosti a tam na ně čeká další únosce. “Ty máš krásnou prdelku.” přitáhl si k sobě Vicky. “Ještě jednou na mě sáhni a …” brání se Vicky. “A co?”směje se únosce a začne ji líbat na krku. “Nech toho a pojď” řekl ten druhej. “No jo. Vždyť už jdu.” Znechuceně pustil Vicky a strčil ji do auta. “Kam nás to vezete?” ptá se Nit. Ani jeden z únosců jí však neodpověděl.

“Máte ty prachy?” zeptal se jeden únosce Jerryho. “Jo” zazněla stručná, ale jasná odpověď. “Dej to sem.” “Tak to jsme si nedomluvili.Kde jsou holky?” “Nejseš ňákej moc zvědavej?” komentuje druhý únosce. “Ale budiž. Hej, přiveď ty buchty.” křikl na druhého únosce. “A jaký makový, tvarohový, povidlový nebo který chceš?” “Nedělej debila a přiveď ty dvě.” rozčiluje se.“Hej dámy, lezeme ven.” láká debil holky z auta. “Co se děje?” volá Nit. “To hned poznáš kotě.” “Nesahej mi na prdel.” vyhrožuje Vicky. “Pěkně z ruky do ruky.” navrhuje jeden z přítomných kreténů. “Jasně.” schvaluje Robin a pomalu podává kufry s výkupným. “Tak tady máte ty vaše krasotinky” oznámil jeden z únosců a strčil holky směrem k ostatním.

“Schovejte se za nás” poradila holkám Jenny. “Proč?” nechápala Nit. “Proto.” odsekla Jenny a hodila ji za sebe. “Co to má k sakru znamenat?!?” rozzuřili se únosci když zjistili,že místo balíčků peněz jsou tam jen balíčky čistého papíru. “Utíkejte” křikl na holky Robin a všechna tři děvčata se rozběhla k autům. Vypukla střelba. Až tehdy holky poznaly,že místo Jimmyho a ostatních to jsou tajní policisté. “Na ústup” křikne únosce když vidí že by neměli šanci,když v tom se za nimi náhle objevili další policajti a tentokrát už praví kluci,kteří se chtěli zúčastnit za každou cenu. “Už nám neutečete” řekl inspektor Crusoe. Jeden padouch však stačil ještě vystřelit do prázdna jenže kulka se odrazila od železného sloupu a trefila …

“Nééééé” vykřikla Jenny,když uviděla Ryana padat k zemi. “Zabili Kennyho, parchanti” řekla sarkasticky Les. Jenny se rozběhla k Ryanovi a s úmyslem dát tomu parchantovi přes hubu si vyhrnovala rukávy. Ruka zákona však zasáhla kupodivu brzy a než Jenny stačila doběhnout byli už i s padouchem za horama v zamřížovaném autě. “Miláčku,miláčku.” volala na Ryana. “Co ti to udělali?” Ryan neodpovídá.A tak se Jenny snaží využít to co se naučila kdysi před mnoha staletími ve skautu a dává Ryanovi umělé dýchání z úst do úst. A však tentokrát odpovědí nebyl polibek jen chladný téměř necitelný dech. “Sanitku!!!!”plakala Jenny.

“Jak mu je?” ptá se Jerry doktora, když vyšel z operačního sálu. “Byl to čistý průstřel ruky, žádná komplikovaná operace. Jenom ztratil hodně krve.” pokračuje “Já mu ji daruju.” volá Jenny a už se píchá špendlíkem do prstu. “Není třeba. Váš kamarád se probudí tak za hodinu, když s ním budete chtít mluvit.”V tom přišla sestra “Vaše kamarádky jsou v pořádku, jenom jsou trochu otřesené.” oznamuje všem přítomným. “Jsou na pokoji 35, můžete jít za nimi.”

“Jděte tam jenom vy, jistě si máte o čem povídat.” navrhuje Stanly Robinovi a Jerrymu.

V rádiu právě hráli “I have never seen you” což je jejich poslední hit. V tom kdosi zaťukal na dveře. “Vejdi a neuškoď.” pozve dál ťukající osoby Vicky. “Ahoj holky, jak se máte?” s těmito slovy vchází kluci do pokoje a jejich výraz v obličeji připomíná kňučící štěně. “Teď už dobře.” Odpoví zdvořile na otázku Nit. “Přišli jsme se vám omluvit, byla to naše chyba, kdyby jsme vám to nebyli neřekli, tak ...” nestačil Robin doříct větu “Kdyby, kdyby, kdyby ... kdyby se naši nespletli, tak jsme se nenarodili.” Uklidňuje je Vicky “Nemusíte se nám omlouvat, byla to naše chyba, neměly jsme chodit do parku tak pozdě.” Vysvětluje Nit “Ne měli jsme to probrat s vama a ne suveréně přijít s tím, co chci to dostanu.” Omlouvá se Jerry “Hele vy dva hodláte tam stát celou věčnost nebo se nás snad bojíte?” říká Vicky a  snaží se vstát z postele, ale bohužel dobrý úmysl neměl tak dobrý konec. “Hladké přistání na tvrdé zemi, to je asi paradox, ne?” komentuje svůj pokus, když odlepí hlavu od linolea. Kluci aktivně pospíchají pomoct jí do postele “Díky.” “Asi už nás nebudete chtít vidět po tom, co se stalo.” Smutně konstatuje Robin “Víte my jsme o tom taky přemýšlely a …” Klukům se rozzáří oči “Takže nám dáte ještě šanci?” “Ale když se příště o něčem rozhodnete,tak nám dejte předem vědět, ať si to můžeme nechat projít hlavou.” řekla Nit a dala Robinovi pusu na tvář.