listí tě nechá na místě
stát
spát
stále
sám
s
pst
ts
(neposlouchej to)

prodej hlavu, ať už o ní neslyšíš
rozděl si kostky domina na pět tisíc hromádek
a počítej se mnou
raz dva

svoboda je latexovej oblek
a ty gumový škrtidla do tebe vhání ž-ž-život
ticho!
hrany šuplíků s-sypou čísla jedna černá klávesa za druhou
podívej se pod drn!
p
tam, čouhá z koutku jejích úst
a z podpaží tě sleduje oko, který je stejně její, jako nic nepatří tobě
ochutnej tvář, ochutnej rez, zvedni se a světlo a splín a stín - slez
.nepoužitelná láska; laská tě hláska ta i ta i tamta
..strháš ze sebe cokoli a chtěl bys říct - - nebolí mě to - - ale stále dál a dále jdeš
ticho!
neposlouchej to:
epos v rudé vazbě končí černou tečkou a pak prázdná bílá stránka čeká na seschlou žluť slunce
kosti dvou rozměrů

písek, písek, písek
poušť
píšu, píšu, píšu
spoušť
moc patetický

abych zachoval sám sebe, měl bych se_tnout
ne, ne, ne, všichni, jak jedovatě to zní - a jedem myslím krásu
oko oko oko