Letní večer u babičky

 

Na dvorek tiše lehlo stmívání.

Kulatící se jabka v sadu

zavoněla vstříc

blížícímu se nočnímu chladu

a vlhké vůni sklepa.

Má ruka, napůl slepá,

pohladí zvetšelé dřevo na lavici,

něžně zhrublé, jak babiččina dlaň.

Hned vedle přede kočka spící.

O roubení cinknul okov u studny.

Pod okny máta voní

a suché seno z luk,

a z Božích muk někde za humny

do šera něžně zvoní

klekání…