mrtvé...

i. (... améby)

mrtvé améby kaluží zrcadlí

- jak jinak než mrtvě -

letní noc s novým měsícem a starým neonem a

štíhlé zlomkrky lamp

se nějak nemohou dorýsovat

proti tomu falešnému nebi,

do nějž naschvál (vzteky) šlápnu,

aby si nemyslelo;

některé obživnou a pronásledují mě,

sotva jim stačím:

po schodech, přes práh, k posteli.

Ráno to uklidím, i když není k vůli komu čemu.

Mrtvé améby křivě zrcadlící

nicotu všech příštích dní.

Křivě.

ii. (... - živé dívce)

píši Ti, ač nevím, jsi-li ještě mrtva,

a ač vím, žes již obživla a

neohroženě chodíš po tom nádherném světě,

z nějž jsi mě vyloučila tak samozřejmě a neodvolatelně,

jako se vylučuje při hokeji nebo v logice...

píši Ti na květy, které nikdy neuvidíš.