Přichází noc, a taky chvíle,

kdy můžeme hvězdy vídat,

kdy Měsíc ozařuje domy.

Pod Měsícem můžeme si popovídat,

třeba o tom, že nenosím růžové brýle,

a že rád věřím v axiomy.

O tom, že verše jsou jen slova,

občas bývá pusto v nich,

dokola rýmoval bych zas a znova,

o těch,

slovech,

ve kterých jste Vy a Váš smích.

Rád vyprávím a přeci,

svět má mě za němého,

jste to Vy, proč hovořím otevřeně, k věci,

a to jen proto, že nechci litovat nevysloveného…