|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
dnešní doba vyžaduje hesla.
no - kdysi byla taky potřebná "řekni heslo, jinak tě do pevnosti nepustíme"
onehdá byly heslá poetická, častokráte o délce krátkého slovesního útvaru
v dnešní době si vystačíme s hesly přibližně do 10 znaků
znáte to:
- heslo do e-mailové schránky
- heslo do internet bankingu (a to častokrát člověk nemá jenom jeden peněžní ústav)
- heslo pro ověření kdyby coby na cokoliv
- heslo do e-shopů
- heslo na spravování svých účtů (např. telefonního)
- heslo pro přihlášení se na stránku televizního poplatku (zda-li jsem zapomel, nebo to zazdil)
- heslo pro přihlášení se do různých zájmových webů
- heslo na facebook
- heslo do blogu
- heslo pro přihlášení se na PC...
... a všude doporučují heslo NOVÉ (kdo by si to, můj ty dobrý, pamatoval!)
a to nepočítám kolik PIN kódů si člověk musí pamatovat!
- někde chtějí pouze číselné heslo (viz PIN kód)
- jinde jenom z písmen (malých a velkých, protože mají zastaraný systém a neumí to jinak)
- někde jenom kombinaci písmen a čísel (obzvláště banky to mají v oblibě a žel není v mých silách si to pamatovat, tak to dělám zásadní školáckou chybu a tahám to na papírku sebou!)
.... v tomto případě si ještě navíc dělají ze mně prdel a chtějí ho co čtvrt roku změnit s tím, že alespoň některá z písmen musí být velká a alespoň některá malá (a to nemluvím o podpisovém certifikátu!)
.... a přihlašovací jméno je také kombinace hodná za zabití (v tomto ohledu se u mne přou o nominaci na prvenství Slovenská sporiteľna a Volksbank) s nemožností to jakkoliv změnit
- a v některých případech chtěli ještě nějaký znak (ale s tím se již naštěstí jeden moc nesetká - tam prostě není šance - člověk si omylem přenastaví klávesnici - osobně používám 3 druhy rozložení písmen - slovenskou, českou, anglickou) a kdo by si to pamatoval, kde ten zatracený znak mám na které klávesnici hledat
náhodným poslechem lidí jsem přišla k tomu, že lidi jako hesla používají to nejméně bezpečné, z čeho se IT a různým bezpečnostním technikům stavají vlasy hrůzou.
např. u číselných 4místných vede jednoznačně 1234 nebo 1111 nebo 0000
ale lidi se poučili a spousta z nich používá rok svého narození nebo datum a měsíc (to je už prý dle IT lepší), případně rok svatby, roky narození dětí atd.
no nic, pojďme dál. dalším oblíbeným jsou jména potomků, manžela, milence atd. prostě blízkých (v případě lidí narcisů platí, že tam mají své jméno - většinou v nějaké oblíbené zdrobnělině).
jednou jsem, u kolegyně, zažila i úplně primitivní heslo, které znělo "MOJE" (celkem by mne zajímala statistika, kolik lidí toto slovíčko jako heslo používá) - ne že bych byla hacker, ale potřebovala jsem se dostat k jistému souboru v jejím PC, když měla dovolenou
další oblíbená (platí zejména pro lidi, kteří se spojují události s místama) jsou zeměpisné (polohopisné názvy) - tj místo/město narození, město vdavků, místo požádání o ruku atd...
a dále myslím, že nic konkrétní oblíbené není, ale je to spíš směsice: název oblíbeného auta, jméno mého koně, jméno oblíbené akvarijní rybky (psa, kočky, andulky...), oblíbeného spisovatele, sportovce, fotbalového klubu - nebo jednoduše možná nazvěme to souhrnnně: hobby.
a co se týče poslední kategorie - to budou zřejmě ty IT specialisti, kteří mají tak velkou mozkovou kapacitu, že si můžou dovolit pokažké vymyslet heslo novesuprbezpecnejestenepouzitekombinaciciselvelkychmalychpismennaminimalnedesetmist. pro ostatni zrejme utopie
osobně se řadím do typu lidí, co používají jmenná hesla a to konkrétně lidí, kteří mne nějak (většinou zásadně - tzv. osudově) zasáhli.
bohužel to byla většinou setkání velmi krátká (alespoň z mého pohledu), ale o to intenzivnější a "osudovější" (myslím, že kdyby byla delší, nebyla by tak hezky intenzivní, osudová a zásadní, ale po čase již sice zajímavá, ale běžná a nedejbože rutinná - to už pak není ani hezké ani zajímavé, žel)
smůlu mám v tomto případě u hesel, kde chtějí po mně i nějaké to číslo - ale tady si vystačím s klasickým 1234 (tj jméno osudu + 1234)
a je to! cobychom se s tím párali
více nahraná jsem, když po mně chtějí kombinaci malých a velkých písmen. to už ve mne vyvstává dilema, které s těch písmen se zvětší a bude trčet a která nechám malinkatá (problém je, že vzhledem k mé špatné paměti, nejsem schopna si to většinou pamatovat, protože v tom nemám systém - např. trčí vždy prostřední - to ne, tady takové systematičnosti nejsem prozatím schopna)
a úplně mne rozhodili posledně v práci, kde krom velkých a malých písmen + číslo požadují ješte jednou za čtvrt roku! změnu hesla! tak jsem šla na to fikaně - změním pouze poslední číslo a to zvýšením o jeden (tj jméno osudu + 1235) a ejhle, ono to funguje a já si to pamatuji - ovšem, pouze do nejbližší dovolené! pak se chci přihlásit a nejde to (do pr..... kdo mě tu zatracenou mašinu polámal) a přitom chyba byla mezi rukama a židlí... no stane se
protože jsem byla poučena o bezpečnosti a nebezpečnosti různých nenechavců v mých počítačových začátcích, tak nezůstávám u osudu jednoho, ale aktuálně má můj osud pořadové číslo 3.
je to zvláštní, protože když nad tím tak přemýšlím - zdá se mne to relativně malý počet a klidně bych tam někoho přidala... ale... nejde to! prostě to musí přijít, jako blesk z čistého nebe. bum!
a je to tam: dva tři dny úplně na vrcholu štěstí, dva tři dny úplně na dně s myšlenkou na beznaděj a pak to přijde... smutek přetrvává (ne tak intenzivní, ale je tam stále, ješte dlouho bude...) ale člověk se již do práce a běžného provozu zapojuje... zvolte si prosím heslo...
neváhám ani minutu a ťukám. ťukám jméno nového osudu.
je to pro ně pocta? nevím...
každopádně nemají o tom ani tušení - teda alespoň doufám - a pokaždé při vyťukávání jejich jména, než se načte stránka (díky za ten pomalý net) můžu opět se přenést do té chvíle, díky které stalo se jméno heslem
|
|
|
