|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
4202 nemíval déšť rád. Stačilo, aby parapet zadrnčel jako struna maďarského houslisty pod kapkou deště, a nadával a hanil, co se dalo. „ Sakra,“ říkával. „ Sakra písek,“ dodával, když tlukot na parapet zesílil. „Krucifix,“ zvolal občas, že i Ježíšek na kříži zahřímal. S hřměním přicházely blesky. To pak 4202 sedával uprostřed pokoje a dělal, že nevidí ani neslyší. Jenže jednou 4202 praskly nervy. Stekly se na podlaze v jednu velkou louži. A 4202 viděl. A 4202 slyšel. Až se mu oči zalily deštěm.
|
|
|