miroslawek (Občasný) - 14.12.2010 > juray> Kdo chce, ho tam slyší. Hmmm. Vidíš, a to by mi na mysl nepřišlo, že v rytmus se dá prostě jen věřit. Jsem ohromen 
Každopádně netuším, o jaké délce a jakých intervalech mezi slovy hovoříš. Novočeský verš je založen (Dobrovský, 1795, Böhmische Prosodie) na sylabotónické rytmizaci. To znamená, že záleží na počtu slabik a na počtu přízvuků (to je onen tón). Tím ovšem není řečeno, že by počty přízvučných a nepřízvučných slabik musely být ve veršových dvojicích nutně stejné a naopak, že by taková prostá shoda něco zaručovala. Záleží totiž mnohem hlouběji na vnitřní organizaci verše, který v tomto smyslu dělíme do menších rytmických celků, tzv. stop.
Klasická latina jich znala mnoho, v češtině mají smysl tři:
trochej - přízvučná, nepřízvučná
jamb - nepřízvučná, přízvučná
daktyl - přízvučná, nepřízvučná, nepřízvučná
Verš pak tvoří rytmickou řadu složenou z těchto jednotek. Schéma dané nějakým veršem, pak ve čtenáři vzbuzuje očekávání, že se bude v dalším průběhu určitým způsobem opakovat. Obyčejně k sobě přináleží verše svázané rýmem.
Tímto jsme si v kostce shrnuli učivo 5. třídy ZŠ a abych nebyl zlý, přes omezený prostor pokračujme dále.
Konkrétní, praktická realizace stop není striktní, často místo pravidla vystačíme s pouhou preferencí, tj. významným výskytem přízvučné nebo nepřízvučné slabiky na dané pozici. Určité konfigurace však možné nejsou. Na tomto místě s teorií raději skončíme, neboť dobrého pomálu a nechci psát dalších 30 stran.
Jen ještě ve zkratce připomenu, že čeština je jazyk s pevným přízvukem na začátku slova. Z toho jsou dvě výjimky:
1) přízvuk přechází na předložku
2) jednoslabičná slova, přízvuk mají ta, která nesou vlastní význam (zvratné zájmeno "se" je nepřízvučné, "smrt" je přízvučné)
Věnujme se nyní textu. Označíme si X - přízvučnou slabiku, x - nepřízvučnou.
Nejlépe identifikovatelná strofa je asi tahle
Pozvedám své krvavé oči
Xxx x Xxx Xx = daktylotrochej, kdy trochejskou řadu narušuje trojslabičný přízvukový celek "krvavé"
V hodinách chvíle snad neskončí
Xxx Xx x Xxx = jasný daktyl
Nemůžu spát i když nemám sil
Xxx X x x Xx X = budiž daktyl
Teď přeju si aby čas se vrátil
x Xx x Xx X x Xx = nebýt onoho předřazeného "Teď", jednalo by se o čistý jamb, takto nám v dvoudobé řadě překáží daktylské "přeju si", více daktylu tam však není
Vidíme, že příslušné verše si rytmicky vůbec neodpovídají, ani v tendenci...
Mohl bych rozebrat i strofy další, kde je situace mnohem více neujasněná a zmatečná.
