Úterní noc..

Velký dům

a v něm vše o čem jsi snila

prázdný

v přítmí večerním

Vůni

jenž na polštáři po něm zbyla

tiskneš si k tváři

v tom tichu klášterním

Ruce ještě milováním

rozechvělé

závoj vlasů

splývající po tvém nahém těle

slzy se lesknou

v záři měsíce

jak fotka tvá svatební

na dveřích lednice

Myšlenky, přání, pochyby..

Čas jenž nejde vrátit zpátky

přesto si říkáš: “Co kdyby...

...život je přeci tak krátký..“

Díváš se do tmy

než přijde světlo denní…

Pak dáš si sprchu

a převlékneš povlečení..