|
„I Walk The Line“
Johny Cash
Baby Driver
tenkrát ti bylo osmnáct
a tvé rozkvetlé ženství se dralo do světa
se silou vyhrazenou jen mládí
do světa kde krása je nepřítelem pravdy
tvé dlouhé po pás spadající vlasy
tvé klenuté boky
tvá nadpozemská ňadra
a tvé hluboké oči ve kterých má lež svůj domov
den kdy jsi dočetla Jan Kerouac
a zjistila, že pokud neopícháš vše co se hne
jako bys ani nežila
tenkrát jsi pobláznila půl města
když ti muži padali k odhaleným nohám
a jediný pohled je nutil k věcem, kterým by sami neuvěřili
týdny
měsíce
roky nespoutaného sexu
doba výběru
dvacetiletá samička na lovu
strašnějšího predátora Zem doposud nestvořila
kůly zatlučené do srdcí co už nikdy nepůjdou vytáhnout
armáda bezejmenných zlomených
množí se případy ustřelených hlav
skládají řady podřezaných žil
vrší hromady těl pod mosty
na půdách rostou oběšenci
to láska táhne krajinou …
a pak to přišlo
jako když se voda stahuje zpátky do moře
když jsi blíž ke třem křížkům
volba padla
věříš, že správná
dokáže tě zajistit ?
dokáže zajistit tvé děti ?
cítí „to“ jako ty ?
… „ANO“ …
jen dál po čáře…
první porod
druhý porod
jedenáctitisící dvěstětřicátý druhý nákup
týdny
měsíce
roky plnění povinností
starosti ti zkrátily vlasy ke krku
a cosi kolem něj stahuje smyčku
ze zapadlých očí se lež přestěhovala
… kdoví kam …
ňadra prohrála boj s gravitací
boky široké jak u korábu nákladní lodi
a do tváře pan Čas vyryl hluboké rýhy
a tvá správná volba odešla za lží
… kdoví kam … kde má teď svůj domov ?
třicet osm … je ti dnes opravdu tolik ?
k nohám ti padají vlastní slzy
to láska táhne krajinou …
| 
