Vezírův polštář
Zápasy na polním prostranství
V centru denního koloběhu
Mezi uspávankou a snídaní
Proťaly nože potají
Spánek vezíra
Pod polštářem s olověnou dečkou
Schovával amuletů pár
Jedním byl jednorožec
Druhým kousek hedvábí
Hladký jak stín pod ptačí vlečkou
Ten nenadálý prudký vlet
Do snovacího nitra
Obtočil celý jeho svět
Nití silnou jak špulek šest
Uprostřed brekotu
Zády stojících slouhů
Ztrácel se vezír v točitém proudu
Ucpávce jitra svědomí
Poklekl v zimní zahradě
Zalétlo sem pár něžných krokusů
Spustil zamčenou zvonkohru
A při jejím cinkání
Snesl se z mračen zlatý déšť
Mezi drobnými kvítky
Zahlédl bílé klávesy klavíru
Potažené křehkou sněžnou závějí
Pod kusem ledu chvěly se ještě
Prsty vezírovy královny
|