|
Ráj
Tajuplný a krásný,
tak utkvěl v našich představách.
A přece, je to zvláštní,
vždyť nevíme, jak vypadá
Ten, kdo jednou spatří jeho lesů,
už nepoví nám, co a jak.
A omámen vůní nejkrásnějších vřesů,
povznese se do oblak.
S pozemským hrobem splyne moje tělo,
s bělostným mrakem duše má,
čistého rána z nebe zapršelo,
vítá mne země mateřská.
Dopadly slzy, dopadly na zem,
blaženě vzdychá pole lán,
zahrady, louky, bažiny, lesy
to je ten eden, to je ten ráj!
Tajuplný a krásný,
tak utkvěl v našich představách.
A přece, je to zvláštní,
vždyť nevíme, jak vypadá.
Každý ho hledá, každý ho zná,
přesto ho nikdo nevidí.
Lidé jsou slepí, mrtvá jsem já,
ve vlastním ráji bez lidí.
|
