|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 maria keis (Občasný) - 11.2.2012 > velice děkuji všem za podporu, samozřejmě i kritikům, které patrně stejně jako mě zaskočila odezva, poněvadž jinak by s největší pravděpodobností ani neměli důvod reagovat. Jelikož, předpokládám je očekávána moje reakce, dovole mi jako zdejší omšelé budoucnosti malé zamyšlení. Asi největším oříšek v chápání internetové poezie a psaní vůbec je v tom, že jsme už při prvních krůčcích zde konfrontováni s rozhodnutím, pro koho psát. Jestli pro nebásníky, a nebo pro básníky, přičemž úspěšnost u jedné strany zpravidla vylučuje úspěšnost u strany druhé. Seskupení "básníků" je zde díky své disciplinovanosti poměrně snadno rozeznatelné, to je v pořádku. My ostatní máme a nadále budeme mít radost ze svých drobných úspěchů, protože se nikdy nedokážeme natolik sjednotit, abychom mohli pomýšlet výše. Možná to ani tak neprožíváme, prozatím nemáme nastavenou laťku svých ambic příliš vysoko, a možná nám stačí co máme. To je také v pořádku. A pak je tady pár autorů, za všechny bych jmenovala neviditelnou Invisible, kteří svými texty balancují na hranici mezi poezií pro básníky a poezií pro čtenáře. Sebekriticky musím přiznat, že je to z mého pohledu asi to nejlepší, co lze člověku rozhodujícímu se, zda má otevřít sbírku básní bez toho, aby to udělal naposled, doporučit. Jinak se bohužel budeme muset smířit s tím, že nás píšících "básně", už jsem to myslím někomu psala, bude stále více než těch, kteří je budou číst. Bohužel. Svým zamyšlením se nechci nikoho dotknout, ani není proti nikomu namířeno, v podstatě je k diskuzi.
Takže, co jsem to chtěla ....... jo, v přechodu ještě nejsem, omšelá ....... nevím, mentorující ......nemám důvod a nudná ....... čert ví, vždyť možná ani neexistuji. A to je všechno, dobrou noc.
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
