|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Černý samet
Jdu oděná v černém sametu
přiléhá mi těsně na tělo
jdu nocí a světlem bez rozhraní
a slyším lidské usínání
a křik havranů,
co krouží tu nad popravištěm
na hrubé slámě nůž
na ostří nože , kapky krve rubínové.
Je živá, čerstvá
černý samet očervení,
rudne rychle jak dívka plachá
při prvních dotycích na místech zakázaných
průchodem cudnosti , jenž cti netratí
doteky nožem jsou podobné
hladí a pálí a pak berou
všechno co ještě máš
Jdu oděná v černém sametu
prší, je to déšť slz
samet s nimi nasákl
a krev se odplavila
jen ve šlépějích zůstává
déšť slz, kterými se zapomíná .
Mokrý samet tě svazuje, barva zapřísahá
jdeš po cestě své touhy
a přání potkáváš kolem
jen křik havranů tě doprovází
ZVOLEJ “ mlčte!” a oni zmlknou.
Snad ne hned, jednou jistě
v trpělivosti je tvoje síla.
Samet uschne a zetleje.
Černá barva vybledne
ztratí se v nenávratnu
i ty se svou bolestí odejdeš
a zbudou tu jen bohové a tvůj stín. |
|
|
