Den srůstá v jeden
pohyb vrásek
přemýšlím proč
kdy jsem se zasek
na místě v bodě
který je sloučený
v cyklické ploché
omšelé refrény
chorály ticha
okenní rolety
sluneční svit
na jemno namletý
vtéká mi pod kůži
i skrze vrásy
nicotnost se mnou
pohrává si
sešívá k sobě
veškeré sekvence
čas ze mě vytepe
archetyp šílence.