Můj milý ježíšku,
píšu ti tento dopis, protože se blíží vánoce a to je čas, kdy se dávají dárky pod stromeček. Dávno už vím, že ty dárky nenosíš, ale že je kupují rodiče a balí je taky rodiče a potom je nenápadně nosí pod stromeček a potom se radují jako malé děti, že přišel ježíšek, to jako ty, a přinesl mi pár dárků, ale já vím, jak se to má, ale neříkám jim to, protože mám radost z toho, když jsou šťastní a mají radost, takže vlastně máme radost všichni, i když jsi nikam nic nepřinesl a to je taky přeci radost, protože kdybys někam něco nosil, tak bys byl pěkně ulítanej a uběhanej a z těch vánoc bys toho moc neměl a byl bys unavenej, protože tatínek říká, když přijde z práce, že je uběhanej a ulítanej a pěkně unavenej a nemá z práce žádnou radost a to je mi divný, protože já dělám všechno rád a s radostí, a když mě něco nebaví a štve, tak to radši nedělám, anebo to dělám s radostí, i když mě to štve, protože potom se to nějak povede a jde to a potom z toho mám ještě větší radost, když jsem se s tím tak nadřel, ale táta říká, že ho práce štve a to mi není jasný, a tak jsem rád, že má alespoň radost na vánoce a máma říká, že by se měl více věnovat rodině a to jsem přece já a máma a my všichni – a táta se mi věnuje, když zrovna není v práci a máma říká, že by si měl najít ještě jednu práci, protože prý v novém roce bude všechno dražší, ale já nevím, jestli potřebujeme kupovat ještě více věcí, nebo jich stačí míň, ale proč by si měl táta hledat další práci, když ho nebaví ani ta první, tak tomu opravdu nerozumím, ale když z toho bude mít máma radost a táta ne, tak to přeci není žádná radost a já bych chtěl, aby měli všichni radost, jako o vánocích, protože to si vlastně děláme sami ten náš svět a tu naši radost a tak já mám radost pořád a je to přece fajn a hřeje mě to u srdce a tak teď ti teda píšu, i když už vím, že dárky nenosíš, ale vím, že někde jsi a čekáš, až ti napíšu já i ostatní děti, protože čteš rád dopisy a to já taky rád čtu, protože čtení mi dělá radost, třeba o tygrovi co nebyl tygrem nebo o princovi z malinkaté planety nebo o pirátovi Kolískovi, který neuměl číst, zato já už číst umím a to celkem rychle a psát taky, ale dělám to schválně pomalu, protože mám radost z toho, když to dělám a kdybych to všechno dělal rychle, tak by ta radost byla rychle pryč a to přeci nechci, takže jsem trpělivý a pomalý, i když už vím, jak být netrpělivý a rychlý. A tak ti píšu tenhle dopis v radosti a pomalu, abys věděl, že tě mám rád a chtěl bych, abys mi odpověděl, co pro tebe můžu udělat a jaký dárek by udělal radost tobě. Protože všichni ti píšou o to, co by chtěli oni, ale já ti píšu, abych mohl udělat radost tobě, protože to by mi udělalo velkou radost. Možná budeš z toho překvapený a nemáš nic, co bys chtěl, protože jsi o tom nikdy nepřemýšlel, protože ti to ještě nikdo nenapsal a tak bych ti chtěl s tím pomoct a sepsal jsem ti několik věcí, co by ti možná radost udělaly a tak ti je tady teda píšu.

Takže milý ježíšku, možná by ti udělalo radost, kdybych pro tebe někoho obejmul, protože když se s mámou někdy objímáme, tak já mám z toho taky radost a tak bys mohl napsat, koho bych měl obejmout a já to pro tebe udělám. Možná by ti udělalo radost, kdybych zahrál loutkové divadlo pro nějaké lidi, kteří třeba nikdy loutkové divadlo neviděli a moc by se u toho nasmáli, protože z toho mám vždycky velkou radost, když si s dědou a babičkou postavíme divadlo a hrajeme si s loutkama na zámek plný smíchu. Možná by více smíchu a legrace udělalo více smíchu a legrace a ty lidi v autobuse, co se pořád mračí, když jezdíme do školy, by se mohli usmívat a to by ti určitě udělalo velkou radost a mně taky. Možná by ti taky udělalo radost, kdyby se máma s tátou tolik nehádali a to by udělalo radost i mně, protože je mám moc rád, a když se tak hádají, tak všechna radost roztaje jako sníh na jaře. Všechno to hádání radost odfoukne, jako když sfouknu svíčku na narozeninovém dortu a už nehoří plamínek a jen zůstane ve vzduchu kouř. Řeknu jim, že ti to udělá radost a oni to pro tebe určitě udělají, protože je o to poprosím a budu hodný ještě víc, než teď jsem, i když někdy to prostě nevyjde. Možná by ti udělalo radost, kdybych někdy navštívil paní Novákovou u nás v domě. Je už stará a její pan Novák loni umřel a připadá mi moc smutná, možná bych jí udělal radost, kdybych si u ní dal čaj a povyprávěl, co je nového u nás ve škole a jaké nové věci se učíme a třeba jí i vynesl koš nebo zalil kytky a to by ti udělalo určitě radost a mně taky, protože starý lidi si asi myslí, že už je nikdo nepotřebuje a že už nemůžou nic dávat, ale já mám radost, když poslouchám babičku a dědu, jak povídají o tom, když byli malí jako já a co všechno zažili a je to spoustu krásných příběhů a někdy i smutných, ale mám radost z toho, že si společně povídáme a držíme se za ruce. A možná by ti udělalo radost, kdyby se dělala radost i přes celý rok a ne jenom o vánocích a tak, i když na můj dopis neodpovíš, tak já udělám všechno, co jsem ti napsal, protože ti to udělá radost a mně taky a budu to dělat i přes celý rok, protože radosti není nikdy dost a já jsem rád, když je jí spoustu okolo mě i ve mně!

Tak to je asi všechno milý ježíšku, přeju ti krásný vánoce a spoustu radosti!

Honzík, 9 let