Němá slova kreslená stíny pavučin

zdání co čas na okamžik pozastaví

flašinetářův kabaret v temném zákoutí

domečku z karet co se právě bortí

Řetězová pila jako symbol věčnosti

stále ukrajující okamžiky

a meze mizí mezi otazníky

zůstává matoucí svoboda

Popelářský vůz na smetišti plném odpovědí

přiváží další, ale koho to zajímá

snad jen rozesmáté děti

co jim s každou tou odpovědí

dětství ubývá

My sami na kousky rozřezaní

hledáme co nelze skrýt

sbíráme svá zdání

utopená do vteřin