Památná hora Říp

Říp je nejznámější a nejpamátnější hora naší země.
Je to opravdový symbol českého národa. Jak praví Kosmas ve své kronice, právě na tuto horu vystoupil bájný praotec Čech a rozhodl, že zde bude žít jeho kmen a všichni jeho potomci. Stejně vypráví o něco mladší kronika Dalimilova a známá kronika Václava Hájka z Libočan. Tuto událost popisuje ve svých Starých pověstech českých i Alois Jirásek: "...hle, široširý kraj se před ním rozkládal do nedozírné dálky, až k modravým horám, rovný a volný...I zaradoval se praotec Čech nad utěšeným krajem a zamyslel se pak nad ním, jak tu bude jeho rodu i budoucím pokolením..."
S Řípem lidé spojili i vypravování o mistru Janu Husovi. Prý Hus na Řípu kázal a jeho hlas zněl tak silně, že ho bylo slyšet až na vrchu Sovici daleko za řekou Labem. V době národního obrození, kdy si lidé znovu začínali uvědomovat, že patří k slavnému národu Čechů, který odedávna v těchto krajích žil, hovořil vlastním jazykem a nepodléhal nadvládě cizích panovníků, přicházeli na Říp vlastenci a buditelé, aby si připomněli slavnou minulost. Byl tu na příklad Karel Havlíček Borovský, Václav Hanka a další.

Hora se také stala inspirací pro mnohé výtvarníky a svědkem mnohých významných změn. Hora Říp byla pravděpodobně také významným kultovním místem. Rotunda sv. Jiří, která se zde nachází, pochází z konce 11. století. Původní rotundy měly válcovou loď, apsidu a lucernu na střeše, některé se ovšem přidáním věže a tribuny začaly přibližovat podélným kostelům, a tímto způsobem byla postavena i rotunda na Řípu za vlády Vladislava I.. Vysvěcena byla o něco později, až jeho nástupcem knížetem Soběslavem I., pravděpodobně u příležitosti jeho vítězství nad Lotharem u Chlumce (roku 1126). Hora Říp se stala i mnohem později místem pro různá shromáždění lidu: např. v roce 1848 zde proběhla oslava konstitučních svobod, v roce 1868 manifestace za rozšíření národních práv apod.

Nejvyšší bod hory dosahuje 459 m nadmořské výšky. Okolní velmi úrodný kraj je rovinatý až mírně zvlněný a dosahuje jen výšky kolem 230 m, jen severní část Roudnice je 280 m nad mořem. Říp je za jasných dnů viditelný až z Doupovských hor, Krkonoš, z pražských, středočeských a jiných výšin.
Vznik hory souvisí se sopečnou činností v době třetihorní, která byla v severních Čechách velmi intenzivní. Říp zde vystupuje jako klasický příklad vyvřelé hory, uváděný ve školské topografii jako typ vyvřelé kupy a stolové hory české.
Les na Řípu je umělý, vysázený lidskou rukou. V 18.stol. byl Říp ještě holou bezlesou horou. Teplé čedicové skály se střídaly s travnatými stráněmi. V roce 1879 požádal hospodářský spolek v Roudnici tehdejšího majitele řipského panství, Mořice Lobkowitze, aby dal svahy kopce zalesnit. Velkým nákladem byly tehdy svahy osázeny duby, buky, jasany, javory i břízami. Les tohoto složení se zde udržel dodnes. Říp sám, jako větší ostrov zeleně v okolní rovině, má velký význam jako útočiště zvěře a hnízdiště ptactva. V roce 1951 byl Říp prohlášen za státní přírodní rezervaci, sloužící k všestrannému přírodovědeckému výzkumu.

Zajímavé:

napsal Luboš Hainc...převzato z tohoto zdroje