Na světe zase velký hovno

a bordel že by Baťa blil

z žil kornatí mi divná melodie

jak ze starý fošny“ Floydů“

praská na příděl

sjetá jehlou / je hloubš

je potícíceré sjetá

utrhnu tedy čtyři narcisy

a běžím ven s pocitem

blízkým bezdůvodnému štěstí

pěstí mi slunce oslepí oči

v příbalovém letáku stálo

„neužívejte víc než 3 narcisy denně“

ale co… stanu se tedy ptákem

plátkem hostie v tvých ústech

nebo… kdoví kde…

je to tak prosté odprostit se

nádech výdech a věčná tma

zase mi pouští ten starý film

Já v plenkách

Já a dort s neurčitým počtem svíček

sestra, bratranci ti všichni dnes k tanci

zvaní, morfium a umírání

dva  dospěláci , prý máma s tátou

z obrázku není cítit alkohol

bol a stud… osud?.. jen „ocud pocud“

poberta a uhry na tváři

roztrhaná džíska a pohled vraha

Vidíš drahá?! Dnes jsem už jiný

oblázek ohlazený, spíš příliš uhlazený

představitel střední generace

důchod v prdeli (už teď)

A k mládí taky daleko (už nyní)

Nebo to bylo naopak? Lhostejno

předávkovat  se tak tvou krásou!

jsi  jako léto jehoš vyšší forma

je už jen lávou

tak mě spal! A ne na popel

Chci aby ze mě nezbylo nic

Zahořet a zmizet

Tetelením vzduchu navždy umlknout!