Prosíme, kupujte naše sračky

I.část

(pravda a nebo konspirace? povídka  o fórových výrobcích a 13 nejbohatších rodinách světa co manipulují celý svět )

Úvod:

Mé motto co mě k této povídce napadlo:  

Člověk se už od svého narození stává produktem podporujícím během svého života produktivitu produktů ,vyprodukovaných společností ,založenou na ideálu produktů a nestálé produkci někdy zcela nepotřebných  a škodlivých produktů.

Nyní své motto vysvětlím.  V dnešní společnosti založené pouze na neustálé produkci produktů se každý člověk již od narození stává produktem, který bude později produkovat a podporovat produkci produktů, které slouží ke konzumaci. Již od první chvíle svého narození se v naší civilizační společnosti  na vás začínájí pást zástupy firem a různých společností.To jsou  mimo jiné firmy na dětské oblečení, dětskou výživu, hračky, školní potřeby atd. Po té zajišťujeme obživu zdravotním pojišťovnám, lékařům, farmacii, které podporujeme prakticky celý život neboť nežijeme ve společnosti ,kde by nás léčil nějaký šaman pomocí přírody a jejich darů. Když dospějeme ,podporujeme tím, že chodíme do práce a konzumujeme  společnost založenou na neustálé výrobě produktů, kterých se denně na výrobních pásech vyrábí milióny. Později, když  zestárneme  a po té zemřeme, zajišťujeme opět obživu  pečovatelským službám, pěčovatelským domům a nakonec pohřebním ústavům  se správou hřbitovů.

Je to dokonale vymyšlený koloběh ,kde se člověk  stává opravdu produktem, zajišťujícím svou produktivitou-životem a smrtí produkci produktů, za které musíme platit. Vím, že namítnete, že jinak to v naší civilizaci nejde, ale jsou i dnes civilizace co se bez těchto produktů a produkce obejdou. Ale to je věc jiné diskuze, kterou se dnes nebudeme zabývat. To bylo jen tak na okraj.

Proslov:

Vážení přátelé. Také jste se už zamýšleli nad tím, že je čím dál více nekvalitních výrobků. Jak je možné, že ještě před 20-ti lety byly výrobky mnohem kvalitnější? Moji rodiče měli např. ledničku značky Zanussi koupenou někdy v roce 1981 a vydržela jim 23 let.  Naše barevná televize Tesla nám vydržela 20 let. Naše česká pračka Tatramatka koupená v roce 1979 nám vydržela 18 let a byla opravovaná pouze jednou.  Dříve, když jste si koupili oblečení tak vydrželo déle a nebarvilo vám jako třeba i značkové džíny. To samé u bot. Ty byly kvalitněji šité a člověk si je nechal pouze podrážet. A tak bych mohl s příklady pokračovat dále a dále.

Je to tím,že dnes se pouze masově produkují produkty, které nemají sloužit na více let, ale jen na krátký čas, aby se za chvíli koupily nové. Dnes se už nevyplatí cokoliv opravovat, neboť je oprava nerentabilní a tak jste nuceni koupit nové a dražší. To je filozofie dnešní produkce produktů. Zde se nejedná o žádnou konspirační teorii, ale o holou skutečnost.

Přejděme, ale nyní k věci.  Mnozí z Vás jistě vědí, že světu vládne 13 nejbohatších rodin světa. Tyto rodiny skupují postupně celý svět. Skupují firmy, pozemky,budovy, banky a i státní akcie. Jsou to rodiny z oblasti ropných firem, bank, farmacie, automobilového průmyslu, stavebního průmyslu, potravinářského průmyslu a pojišťovnictví. Jelikož už dnes není svět rozdělen na dva tábory, roztahuje se kapitalismus a nenažranost onich třinácti rodin. Pro mě je to mafie, která skupuje  a globalizuje celý svět a dosazuje na potřebná místa své politiky, kteří zastupují jejich zájmy.

Každý z Vás ví, že politici a jejich strany žijí z peněz průmyslníků, kteří je finančně podporují. A proto jsou politici jen loutky na šachovnici , kde jim oni boháči určují směr. Politik je nucen poslouchat a oni si pěkně stojí v zadu v zátiší a dohlíží na své zájmy. Občan si pak kolikrát myslí, že vždy je vinen jen politik a nebo jeho strana, ale ne vždy je tak tomu. To oni ti nejbohatší průmyslníci nechávají krachnout státy, banky, vyvolávají umělé krize a umělou nezaměstnanost, neboť je za tím jejich obchodní záměr ,z kterého vytěží zisky. Oni totiž jednou za čas potřebují nějakou tu krizi, kde se zbaví nechtěné konkurence a tím na tom opět vytěží zisk. Pak skoupí zkrachlé firmy a akcie za hubičku a určují si své nové podmínky, které jsou přizpůsobené k jejich neustále větší ziskuchtivosti.

Mnohý občan tohle nevidí, neboť se jen diví a má vztek. Je to od těch nejbohatších chytře vymyšlené, neboť se pro ně upraví podmínky, sloužící k jejich budoucí strategii. Oni properou peníze získané z nelegálních kšeftů a díky uměle vyvolané inflaci a nezaměstnanosti opět více zbohatnou.

Princip a příklad toho  je následující. Je to jako, když máte zadělaný počítač, chcete ho vyčistit a nebo se zbavit nechtěných programů.  Tak ho  buď necháte zrestartovat a nebo zapnete čistící program.  Tím se zbavíte nechtěných dat a po zrestartování ,si nainstalujete novější a účinější programy než jste měli před tím. Jak je to jednoduché! A občan?  Ten, jelikož přišel o úspory a práci, je odkázán na sociální dávky, které jsou nedostačující. Tím pádem se uchází někde o místo, aby uživil sebe popř. rodinu a když to nové místo získá, má tam mnohem menší plat než měl před tím. Neboť byla a je krize!!! Tak Vás onich třináct nejbohatších rodin světa má tam, kde Vás chtělo mít!  Udělalí z Vás levnou pracovní sílu, která maká od nevidim do nevidim za málo peněz. A když se Vám to nelíbí? Tak prosím můžete jít! Máme za Vás jiné!  Vždy stačí jen postrašit, že příjdete o práci a už se mnozí zaváží k tomu, že budou pracovat za míň, jen aby o obživu nepřišli. Na to oni hřeší .  To je jejich filozofie a plánování globalizace lidstva.

Nyní jeden příklad, co vypočetl jeden japonský ekonom:

Při každodenní docházce do práce o devíti pracovních hodinách po-pa  a průměrném platu, pracujete denně jen 4 hodiny na sociální dávky a daně. Další dvě hodiny denně Vám sežere nájem a pojistky. To máme už 6 pracovních  hodin pryč.  Ze zbytku tří pracovních hodin musíte platit dluhy, pokud nějaké máte, kupovat ošacení ,jíst a platit benzín. Když tohle zaplatíte , můžete si spočítat sami ,kolik Vám při průměrném platu zbyde do kapsy pro sebe a nebo na šetření. Skoro nic! A to nesmíme zapomenout na nečekané výdaje za léky, pobyt v nemocnici a jiné neplánované věci.

Připadá vám to spravedlivé? Mě ne!

A to je právě ten systém, na kterém se ony nejbohatší rodiny světa pakují a jejich neskrotná chuť neustále roste. K tomu ještě kupujeme výrobky, které jsou nekvalitní, nic nevydrží a oprava je nerentabilní.  Skvělé! Tím pádem kupujeme opět nové věci  a průmyslníci se jen usmívají ,jak jim jejich politika vychází a  jejich konta rostou! Proto se vyrábějí neustále větší sračky, na které těžce dřeme a které nemají požadovanou trvanlivost, ba ani kvalitu. Tak to k úvodu mé povídky a nyní přejdeme tak trochu k mé konspirační teorii. Ale kdo ví? Třeba to takhle nějak bylo.

Děj - konspirační teorie:

Jak jsem už uvedl , světu vládne třináct nejbohatších rodin světa. Jsou to zástupci rodin vlastnící  ropné firmy,banky, farmacii, automobilový průmysl, stavební průmysl, potravinářský průmysl a pojišťovnictví.  Náš děj se bude odehrávat krátce po pádu železné opony-komunismu,kdy  se kapitalismu otevřely vrátka do východního bloku.

Píše se rok 1990 a zástupci 13-ti nejbohatších rodin světa se sešli v hotelu Hilton, ve městě New York. Jak jenom tyto pány pojmenovat? Dáme jim následující jména:

Zástupce rodin farmacie se bude jmenovat pan Smrťák.

Zástupce rodin potravinářského průmyslu se bude jmenovat pan Blivajz.

Zástupce rodin bankéřů se bude jmenovat pan Hrabivý.

Zástupce rodin průmyslu se bude jmenovat pan Kaz.

Zástupce  rodin automobilek se bude jmenovat pan Kraksna.

Zástupce rodin pojišťoven se bude jmenovat pan Sup.

Zástupce rodin ropných firem se bude jmenovat pan Šťáva.

Zástupce rodin stavebního průmyslu se bude jmenovat pan Barabizna.

Tito  zástupci se roku 1990 v den X sešli v hotelu Hilton, kam pozvali jednoho velmi vychytralého muže, který jim radí, jak co nejvíce při nejmenších nákladech zbohatnout, jak vyrábět levně a draze prodávat a jak šidit spotřebitele , aby to nebylo  na první pohled znát. Říkejme tomuto panovi třeba pan Vyčůránek.

Nyní se tedy onich 13 zástupců nejbohatších rodin světa sešlo v luxusním královském pokoji hotelu Hilton, New York.   Každý z nich měl na sobě šitý oblek na míru v bílé barvě. Na nohou se jim leskly černé lakýrky, jako čerstvý nátěr na rakvi z mahagonového dřeva.  Tito pánové nejsou vůbec žádní drobečci. Každý z nich se pyšní  vahou  jdoucí hodně přes metrák. Vlastně chudácí! Vždyť  nikdy nepoznali žádnou fyzickou námahu. Kožené sedačky hotelového pokoje se už připravovaly na nejhorší. Totiž, až do nich ty kila zapadnou. Však také, když si potřásli svými nateklými rukami,  na kterých se zlověstně  blýskal diamantový prsten a dali si polibek na mastné potící se tváře a řekli „  zdravím tě kamaráde“, zapadli těžce do kožených sedaček jako, když spadl meteroit do Nevadské pouště. V tu ránu se po celém pokoji ozvalo silné skřípnutí jako, když odbíjí  Staroměstský orloj dvanáctou hodinu.   To sedačky zaťaly zuby pomyslíce si „bože snad nás nebudou mučit dlouho“.   Po té co si setřeli pot  ze svých  lesknoucích se čel a odfoukli tak, že  sestřelili prolétající mouchu noblesním pokojem, objednali si  pro každého láhev Jacka  Danielse s kbelíkem ledu.

 Na to vytáhli ze svých kapes obleku, který s námahou obepínal jejich hrdá, nastřádaná kila dlouhé Havanna, které pokřtili ohněm ze zlatého zapalovače co nesl jejich iniciály.  V pokoji vládlo ticho, neboť očekávali pana Vyčůránka. Mezitím mizel Jack Daniel v jejich nenasytných chřtánech a Havanna se smutně ztenčovalo.  V tom se pan Vyčůránek konečně objevil. Pokojem byla cítit nálada vzrušení, nervozity a vzteku, neboť se pan Vyčůránek opozdil. 

Jak popsat pana Vyčůránka?  Asi takhle.  Bylo to vysoké asi tak 180 cm a vyhublé.  Schválně používám střední rod ,neboť jeho modré džíny obepínaly jeho pánev tak, že nešlo z určitostí určit jeho pohlaví.   Přes jeho zařízlé džíny co tvořily řez jako, když řezník porcuje vepřovou panenku ,vlála bílá hedvábná košile. Vlála na něm jako vlajka na zámořském parníku, co se pohybuje mezi  Mistrálem a bezvětřím.  Hrdý krk se pyšnil tlustým zlatým řetězem, jež se  úlistné  křenil na zachmuřelé otylé pány ,mučící svou vahou kožené sedačky.  Byl pyšný jako jeho pán, který nervozně přešlapoval z jedné vychrtlé nohy na druhou.  Jeho polobotky z pravé hadí kůže byly značně nervózní a třásly se jakoby stály na  na severním pólu. „ Dobrý den pánové“, pronesl rozklepaným hlasem jako žáček u tabule, co se nenaučil látku.“ Omlouvám se za zpoždění, ale může za to zácpa  v centru New Yorku“. Znělo to jako přiznání ženy svému muži, kterému byla nevěrná.  „ No to je dost, že jste se konečně dostavil“,  zaznělo pokojem dunícím hlasem, jako když se chystá krupobití.“ Už jsme ztráceli pomalu trpělivost“. „ Zpoždění netolerujeme ani svému apetitu, a že ho máme pořád, natož Vám pane Vyčůránku“. Řekli pánové a konečně mu dovolili se posadit. Ruku mu nepodali, neboť nedochvilnost a zpoždění se o 5 minut se trestá. Na to se slova ujal zástupce  rodin bankéřů pan Hrabivý. „ Jsme  rádi, že můžeme konečně otevřít naši tajnou schůzku a přistouopit k věci“.  Pokračoval „ jak víte východní blok padl a nám se otevírají nové možnosti prosperity na zbohatnutí“.  Hlas pana Hrabivého byl pevný a silný jako tajfun, co se žene po moři na pevninu.  Pan Hrabivý si prohrábl své těhotné obočí a pokračoval.

„ Sloužíte nám pane Vyčůránku už pár let a neustále se svým týmem pracujete na tom, jak pro nás vytěžit co nejvíce za malé náklady a jak nám zajistit při každé obchodní operaci čistý výtěžek 70 %, což se Vám už pár let bohudíky daří“. Pan Hrabivý si dal na proslovu záležet, i když si svá ústa zavlažoval sklenkou Jacka Danielse. Na to si zapálíl své druhé Havanna, nechal modrý kouř stoupnout ke stropu, nadechl se a pokračoval. „  Váš tým pane Vyčůránku zkoumá trhy států, kupní sílu obyvatelstva, ovlivňuje politické strany,kterým dáváme finanční injekce, aby podpořily naše plány“. „ A vůbec se staráte o to, abychom co nejvíce  vyráběli, prodávali,  a aby média co je také platíme, lidem naše výrobky a plány co nejlépe prezentovaly a doporučily “.  Když pan Hrabivý dokončil svůj proslov ,ujal se slova již vnitřně  klidný a vyrovnaný pan Vyčůránek.

„ Vážené panstvo, už jsem vše pro naše dnešní jednání připravil a myslím, že Vás opět nezklamu“.  Promluvil Vyčůránek a přitom se zakřenil, jako skřet z pohádky. Jeho dva zlaté zuby se zlověstně blýskly, jako oči jaguára v noční džungly.  Pokračoval.  „Skutečně se nám otevírá na východě nová prosperita a já Vám zaručuji, že zisky budou větší ,než si možná představujete  “. Dořekl pan Vyčůránek a dovolil si zapálit cigaretu značky Dunhill. Když jemně popotáhl  cigaretu jako lehká dáma, co se vydává za noblesu, dovolil si objednat pro sebe flašku minerální vody značky Himalaya, která se údajně  v daném pohoří stáčí.

Když minerální voda pohladila jeho namáhané hlasivky a on si zapálil své druhé Dunhill, bylo na něm znát jakési  uvolnění ,jako když  přemluvíte ostýchavou ženu, aby si odložila. To mu udělalo dobře a napojen novou silou pokračoval. „Když spojíme naše obchody zde na západě s novou šancí na východě ,nebudou nám šlapat na paty ani zelení, ani Greenpeace a jiné soukromé nadace, co se snaží odhalit naše kšefty a jsem si jist pánové, že na východě se dají uplatit skoro všichni, což nám zajistí výhodu do budoucna“. „Již jsem začal v této věci podnikat potřebné kroky a hlad politiků, politických stran, lobistů po pěnězích je neskutečný “. „ Já Vám pánové zaručuji, že do pěti let zde skoupíme skoro vše a naše produkty co se na západě těžce prodávají ,se na východě prodají snáž a to bez větších problémů“. „  Východ se stane takovou  sběrnou toho ,co západ už nechce a po čem jisté organizace pasou“. „ Lidé jsou na východě  po 45-ti letech komunismu přímo hladoví po věcech ze západu a příjmou náší kapitalistickou morálku s nadšením“.

„ Ano pane Vyčůránku“, vznesl se do proslovu pan Hrabivý, „  ale my od Vás očekáváme detaily“.

„ Jistě omlouvám se a hned přejdu k věci“ omlouvá se pan Vyčůránek a pokračuje.  „  Nedávno jsem se vrátil z České republiky, kde mám nějaké známe v politice“,  povídá a bere  si do ruky černé desky z pravé bůvolý kůže.

„ Budu to brát postupně a na příkladu České republiky budeme provozovat naše obchody na celém postkomunistickém východě “. „  Aby to vše bylo srozumitelnější ,budu mluvit ke každému z Vás pánové zvlášť, neboť jsem vypracoval plány šité každému na míru“. Při této větě se pousmál a dva zlaté zuby poskočily jako spící manžel při operetě, když mu jeho žena tleskne u ucha, aby nechrápal a díval se s ní na scénu.

„  Začneme u Vás pane Šťávo, který zastupujete zbylé rodiny vlastnící ropné firmy“.

„ Vážený pane Šťávo Vy víte, že na burzách v New Yorku, Frankfurut nad Mohanem, Londýně, Amsterdamu, Miláně a Tokiu platíme naše spekulanty, aby uměle vyvolávali ceny ropy nahoru“. „ Tím způsobujeme a udržujeme umělé krize a nárust cen ve většině odvětvích, co jsou na ropě závislé“.

 „ Toto budeme nyní provozovat ještě s větší intenzitou než doposavaď, neboť musíme pročistit krizí i východní státy, aby vznikl prostor pro naše podnikání a podmínky, co jim vnutíme.“ „ Díky těmto uměle vyvolaným krizím a poklesu měny, můžeme postupně skupovat hodnotné firmy, pozemky, banky, průmyslová odvětví a nemovitosti daného státu.“ „ Lidé na východě nebudou nikdy ani zdaleka dosahovat platů co mají lidé na západě ,a   ikdyž zdražíme postupně  pohonné hmoty na úroveň západních cen, lidé zde jezdit auty nepřestanou.“    „ Oni se potřebují dostat na své chaty, MHD jsou nehygienické a krade se v nich.“ „  České dráhy postupně zruší některé spoje ,což stíží lidem se někam dostat a také zvýší několikrát své ceny tak, že si našinec řekne než aby jim za takové služby platil, tak to radši pojede autem“. „  Tím pádem se bude utrácet za ceny ropy více a více a  díky tomu vzrostou ceny i tepla, potravin, služeb a energie“. „  To přinese zisky i nám pánové a všem co patří k Vašim vládnoucím rodinám“. „  Musíte si pánové uvědomit, že vše dělám tak, aby byly zisky rozděleny poctivě mezi Vámi třinácti nejbohatšími rodinami světa a hlavně, aby byly zisky pravidelné ,neustále se navyšující“. Řekl pan Vyčůránek a nechutně se přitom zakuckal.  Oni pánové, mučící svojí váhou nepěkně se tvářící kožené sedačky  spokojeně zvedli svá natupírovaná obočí a zapálili si další Havanna.

  „Nyní přistoupíme k Vám pane Smrťáku, co zastupujete zbytek rodin vlastnících největší farmatické firmy “.

„Vaše farmatické firmy skoupí výrobce léčiv daného státu a zaplaví trh svými léky“. „  My všichni víme, že každé druhé antibiotikum nedosahuje žádaných účinků a proto se nasazují neustále jiná“.

„ Díky tomu se zatěžují jiné orgány v těle nemocných a vyvolává se tím reakce, které se léčí opět jinými léky“.  „ Je to koloběh neustálého používání léčiv, z kterého se nedá vyjít ven“. „  Propočty mých výzkumů ukázaly, že je na světě skoro přes 50% lidí neustále závislých na lékách“. „  To jsou pro nás pánové neskutečné zisky, co předší skoro vše“. „  Pak víme i to, že dáváme léky do krmiv pro spotřební chov zvířat“. „  Tím pádem je konzumují opět konzumenti-lidé a jejich tělo se tak stává rezistentní proti některým lékům“. „  I zde se po té nasazují neustále nové léky, aby zabraly“. „ Dobře víte pánové, že lékaři, nemocnice, zdravotní pojišťovny jsou námi upláceni, aby ordinovali léky, které dostanou na našich seznamech.“ „ Toto uplácení se nám vyplácí, neboť upřednostňují léky co vyrábí Vaše firmy pane Smrťáku“. „  My máme  tu výhodu, že ještě neschválené léky, co  nebyly schváleny příslušnou komisí ministerstev zdravotnictví, můžeme testovat ve státech třetího světa, jako je Indie, Bangladeš a státech Afriky “. „  Tam uplácíme lékaře, aby tyto léky na tamním chudém obyvatelstvu testovali a tím pádem také ušetříme za testy prováděné u nás a Evropě“. „ Důležité je to, že i když se někteří do nás za tyto činy obouvají a poukazují na tyto machinace, že tamní lékařská společnost a jejich ministerstva to nikdy nepotvrdí, neboť z toho také žijí“. „  A díky tomu také decimujeme obyvatelstvo, které se tam přemnožuje a je k ničemu“, skočil do proslovu pan Smrťák.

„ Ano jistě“, povídá pan Vyčůránek a pokračuje.  „ To je ten princip naší vlády peněz a sice, že peníze nikomu nesmrdí a nejméně vládám, které za úplatky mnoho věcí pro nás kryjí“. „ Ano léky se musí i testovat na lidech a kde je to příhodnější než ve státech třetího světa, kde se ekonomika nehýbe, lid se přemnožuje a západní svět na to doplácí“. „ Samozřejmě s tím zbytek světa souhlasí, neboť ani oni nechtějí platit na třetí svět, když mají dost svých vlastních problémů.“ „  Pánové my víme, že i AIDS byla vytvořena uměle v laboratořích“. „  To, že ji přenášely opice nám sežral skoro celý svět“. „  Kdyby tomu tak bylo, tak už se dávno s AIDS nakazili všichni misionáři, pracovnící různých organizacích ,co v daných státech působili.“ „  Byl to plán vypracován tajnými službami, nejdříve proti homosexuálům a pak pro zdecimování obyvatel“. „ Lidé se začínají přemnožovat a planeta již déle všechny nenakrmí a ani nenapojí“. „ Proto je nutné léky, uměle vyroběnými viry pomalu, ale jistě decimovat  byvatelstvo“. „ Proto to také není náhoda, že nejvíce AIDS mají rozvojové země, ale tohle je pánové mezi námi“.  Dodal pan Vyčůránek.  „Pane Vyčůránku, tohle nám nemusíte připomínat, my jsme ti co řídí lidstvo, vlády a budoucnost. O tomhle všem víme a nemusíme to tu rozebírat, neboť jsou věci ,o kterých se hovoří raději jinde, víte?“  Prohlásili boháči a soumerně se jim svraštěly vrásky na potících se čelech.

 „ Jistě, jistě pánové“ povídá pan Vyčůránek. „ Já to nechtěl nějak rozebírat, ale pouze spojit k našemu plánu“. „  Dobrá pane Vyčůránku, to je v pořádku, ale teď prosíme pokračujte ano“.  Jednotně prohlásili páni a hodili do sebe každý po dvou sklenkách Jacky Danielse. „  Ale pánové jednu věc jsem Vám pověřen nyní povědět“. Pronikl tichem hlas pana Vyčůránka.  Pánové nastražili svá ouška a přehodily si nohy z jedné strany na druhou. „  Posloucháme pane Vyčůránku“ ozvalo se z jejich už tak trochu hladovýcích úst.  „ Toto je plán budoucnosti ,na kterém pracují tajné služby některých států a Vy by jste s ním byly později také obeznámeni. “ „  Já Vám ho nyní mohu prozradit, neboť mám o tom svolení a Vy jste do něho také díky svým výrobkům z potravinářského i farmatického průmyslu začleněni“. „  Tvoří se plány jak v budoucnu ovlivňovat civilní obyvatelstvo“. „  Týká se to hlavně Vás pane Smrťáku a pana Blivajze zastupujícího potravinářský průmysl.“ „  Tajné služby a vlády mocných států světa chtějí lidi více ovládat “. Proto se počítá v budoucnu s tím, že budou do potravin přidávány prvky na sklidnění něco jako u psychofarmatických léků“. „  Zatím se tajně v laboratořích pracuje na tom, aby nebyl tento prvek v potravinách normálnímí zkouškami objeven“. „  Musí vše vypadat  tak jako, že daná látka je v potravině nezbytná a, že mozkové centrum neovlivňuje.“ „ Brzy se budou klonovat a geneticky upravovat  i jiné potraviny než jako doposuď soja, kukuřice, pšenice, rýže a jiné“. „  To bude stejně díky nárůstu obyvatel třeba“. „ A právě v tomto sektoru se budou nasazovat přísady ovlivňující lid“. „  Ona ideologie spočívá v tom, aby lidé byli natolik ovlivnění, aby přestali přemýšlet, vzorně pracovali, nereptali a vůbec se stali produkty, produkujícími produktivitu práce, sloužící k nákupu našich produktů.  “ „  Pouze, když se lidi naučí k návykové konzumaci ,bude tím zajištěna neustálá produkce našich produktiv a tím neustálý výdělek pro nás“. „  Produkce, konzum a zase produkce , konzum jsou hesla budoucnosti a tomu musímě lidstvo vycvičit.“ „  Už se to děje  a nyní se na to pánové vrhneme i na východě.“ „ U těch návykových potravin se s tím začne už u dětí a mládeže, aby si rychle navykli, ale o tom více až u pana Blivajze z rodin potravinářského průmyslu.“ „  Skvěle vymyšleno a nikdy jsem nepochyboval o tom, že někdy přestaneme určovat budoucnost lidstva“.  „O vše se postaráte Vy pane Vyčůránku, neboť proto platíme politiky, odbory, média, výzkumné ústavy a politické strany, aby nám sloužili“.Prohlásil s úsměvem pan Smrťák a zapil svůj výrok dvěmi sklenkami Jackyho. „ Nejlepší na tom celém je, že díky tomu, že podplatíme všechny potřebné k uskutečnění našeho plánu a odstraníme ty, kteří by chtěli přehnaně nám házet klacky pod nohy, tak se obyčejné ovce- lid nic nedozví a na nic nezmůže“. Prohlásil pan Hrabivý a třikrát nechutně oblíznul své silné pysky.

 „ Ale pánové nyní by to chtělo něco k snědku ,že?“  Říká pan Hrabivý a hladově se podívá po ostatních tlouštících, co se jim při představě jídla postavilo těhotné obočí do pozoru. „ Jistě, jistě pane Hrabivý, skvělý to nápad.“  Povídají. „ Hned něco v kuchyni objednáme“. Vesele chrochtají.

 „Vy si dáte také, že pane Vyčůránku?“ „ Ano arci, že“. Přikyvuje úlistně pan Vyčůránek a tváří se jako hroznýš, co hrozivě mrská svým ocasem.  „ Takže já se toho pánové ujmu“.  Syčí pan Vyčůránek.

 „ Dovolil bych si navrhnout pro každého flašku šampaňského značky Moet&Chandon ročník 1987, dále pak lanýže z Marseille podávané na ledu z africkým citrónem, k tomu langusty z Paraguaye, humra z Grónska a grónský rudý kaviár.“ „K tomu bych doporučil sladké mexické brambory a francouzskou bagetu“. Prohlašuje pan Vyčůránek a sliny mu při tom skáčí v ústech, jako kdyby cvičiliy na spartakiádě.  Onim třinácti boháčům  se při  pomyšlení na tyto lahůdky ve svých tlamách odehrávaly podobné disciplíny a proto se v kožených sedačkách napřímili, na což reagovaly kožené sedačky dosti hlasitým auá.  „ No jste pašák a gurmán pane Vyčůránku, tak rychle, rychle bjednávejte.“  Vylétlo z jejich úst a k tomu si svými tlustými dlaněmi začali mnout tučnou kůži na rukách.  „  A nebude ta flaška šampaňského moc, po té co jsme  každý znás vyžahli celou flašku Whisky“? Zeptal se pan Barabizna. „ Ale co Vás nemá kolego“. Okřikli ho ostatní. „  Co to pro nás je jedna flaška Vizoura“.  „ Cožpak jsou naše těla nějak náchylná?“ „  Ty toho snesou, že by jiní z toho žrali celý rok“. Prohlásil pan Smrťák a začal se smát, až mu zčervenala  i jeho napjatá kůže na lebeni.

Když se nám boháči a pan Vyčůránek po tak vyčerpávajícím hovoru napapkali, hodili do sebe po dvou skleničkách šampáňa, zapálili si svá Havanna  a dajíc volno svým větrům, které svou silou prorazily  dno úpějících sedaček, jak německé torpédo za  druhé světové co prosvištělo bokem ruské válečné lodě, našpičatili svá krátká rudá ouška a čekali co jim bude pan Vyčůránek dalšího povídat. Ten se hnedka vytušíce napjatost situace a  znajíc vrtkavost onich boháčů  ujal slova.

Konec I. části