Ještě není brzy a není kam vstát

zatím pokoj s okny kolem nenastal

ještě není pozdě probudit se snad

každý na své hvězdě spíme k sobě dál.

Jen rybář loví v dešti kapek bílé ryby

slyším jeho slova, jak zdola nahlas mlčí

a vlasec je třpytem všech mých malých kdyby

jež za mlhy míří vzhůru k nebi z očí.

Jednou v duze najdem město tichem svítit   

vejdem každý dovnitř ze své strany smrti

a poznám tě ve vůni, kterou noc je cítit

najdu tě ve světle, kterým svítí děti.   

A odpustím ti modré ty mně černé viny

o nichž se nám zdálo, že jsou mezi námi

kam plynou všech mrtvých jejich živé stíny

kam otevřu dveře mezi zde a tmami.