Zas sáňky míří do zatáčky.

I když se jízda přes rok podobá  víc smyku,

přesto nás adventní čas zpomaluje k Okamžiku,

který,  ať s úsměvem jsme dorazili nebo  plačky,

nám dává šanci

než mozkem  spíše chlopněmi,

nad věčným příběhem o Člověku

promítnout  si a probrat svoji štreku,

zda řídíme ji svahem dolů,

jedeme s kým kam chceme spolu

anebo jenom vezeni  jsme

do tmy

těmi sáněmi.