Na to, že odkopl jsi Kryla,

kašlu, to pošpinilo tebe.

I to, že se tvoje cháska zpila

z moci, co spadla jim z nebe,

je mi jedno, to je zkrátka české.

Však nemám právo odpustit

za ženy, co trápily se steskem

po mužích, co odmítali propustit,

po dětech, co utíkaly na západ.

A tys nehnul ani prstem,

by naše děti mohly netápat,

co bylo zločinem, co trestem.

Snad opilost to byla mocí,

či jen prostá lidská lhostejnost,

už od té doby přešlo tolik nocí,

já stále nezmohu se na vděčnost.