Měla si mě

            Tam

kde neumím přežít

Držela si mě

Nestárnoucí trémou

Podkročila si nenávist

           A omdlela vždy

Když jsem čekal probuzení

Cítil jsem,

že

Nemůžu být jediný

Kdo odejde živý ...

Prosakoval

jsem ze stěn

jímal podlahu do ztracena

A mrkal při tleskání

Aby ses smála

Některé rámy

Mají jen tři rohy

Ve kterých

Se

Nejde schovat

Tváře z nich

Opadávají

A signované zátiší

Se klepou zimou

Byla si stejná

ale i

tak jsem

se vracel

Občas mrknul

A tak nějak tušil, že

Se už nepotkáme

Měla si mě

Tam kde neumím přežít

Ale nějak jsem to

Dokázal …

( I když

mi to teď

tak nepřipadá )