Večer se snesl
k nohám pouličních lamp
ty moudře a tiše bděly
nad nočními chodci
i nad námi dvěma... uličníky
co kradli jsme pro sebe kousky radostného štěstí
ty sladké plody neřestí
Svítily na cesty
zatoulaným duším i vzpomínkám
objeveným v prvním polibku

Byl to večer s vůní skoro-léta
ten večer
kdy jen spánek
ukáže tu správnou cestu
kudy dál...

(Věnováno tomu, který z cest svádí i na ně navrací zpět...)